ČSSD představila své volební priority v jedenácti bodech a začala hlásat, že prosadí dobře fungující stát. Ale v balíčku těchto jedenácti slibů se objevil nenápadný dodatek, jak už se to politikům často stávalo i v Parlamentu. Sotva zkorumpovaná koalice zmizela v propadlišti dějin, další strana už chystá podraz na voliče.
Bohuslav Sobotka se před několika dny opět přesvědčil, že jako vůdce strany není moc přesvědčivý. I proto byl členskou základnou v poslední době několikrát nucen přehodnotit pár svých nesnášenlivých výroků. Například o vylučování členů ČSSD, kteří neodsoudili prozatímní vládu, ba v ní dokonce začali fungovat. Naprostou blamáž zažil se svými proklamacemi, že ČSSD jako jeden muž nepodpoří Rusnokovu vládu odchodem z poslaneckých lavic. Když šéf zavelí, stane se tak. Nestalo.
Sobotkovi tedy zbyl jediný trumf, stejný jako pravici, okleštit vlastně neexistující pravomoci prezidenta. Celá "stará" politická scéna vymýšlí, co udělat natruc Miloši Zemanovi a mezitím pomalu ale jistě ztrácí body u voličů. Jejich nenávist k někomu, kdo má svůj vlastní názor, je tak velká, že si raději podřežou větev pod vlastním zadkem. Takovému hysterickému tažení velmi dobře podkuřuje Česká televize, když umně vytrhne slova Petra Pitharta z Otázek Václava Moravce, až to vypadá, jako by Petr Pithart kritizoval Miloše Zemana. Ale ve skutečnosti z jeho slov vyplývá, že kritizoval politiky horní i dolní komory a především ty, kteří občany lživými výroky zastrašují nějakým smyšleným prezidentským systémem. Pokud se média chovají jako zmíněná ČT, není se co divit jejich „oblibě“ u prezidenta.
ČSSD podle svého zveřejněného volebního programu vystupuje jako záchrana českého národa. Ale vzápětí porušuje základní právo voličů, zvolit si svého kandidáta. Bohuslav Sobotka, snad v předtuše vlastní prohry, za stranu prohlásil, že nebudou brát v úvahu preferenční hlasy voličů. Takže dal voličům jasný vzkaz, že na jejich přání a názory ČSSD kašle. Proč tedy volit stranu, která již před začátkem voleb porušuje základní demokratický princip svobody rozhodování voličů?
Až k slzám mohlo diváky přivádět, jak si v pořadu OVM společně notovali pohasínající politická hvězda Miroslava Němcová s Lubomírem Zaorálkem, když národu vehementně vysvětlovali, že nové strany jsou naprosto k ničemu. Němcová dokonce začala skládat vlaštovky, aby voličům vysvětlila, že nové strany nemají žádnou základnu, že nejrozumnější je proto volit velké a zavedené strany. Tedy ty, které zemi dovedly tam, kde se nachází nyní. Především paní Němcovou respektive ODS.
Naopak! Přesto, že lidé mají neblahou zkušenost s Věcmi veřejnými nebo patvarem LIDEM, měli by znovu a znovu zkoušet experimentovat, obměňovat politickou mapu, dokud se nepodaří najít lepší cestu. Je úžasné poslouchat výkřiky ODS „Už nikdy vládu jedné strany“. Jakoby najednou zapomněli, že i ODS zde po léta vládla jako jediná strana. Je nechutné poslouchat štvavé výroky záštiplných starců a hulvátů přirovnávajících prezidenta ke Gottwaldovi či dokonce Hitlerovi.
Ale je naprosto bezpředmětné poslouchat stranu, která slibuje ráj v republice a předem oznámí voličům, že jejich preference nebudou brány v potaz, poněvadž vůdce strany je natolik slabý, že mu strach nedovolí vložit svůj osud do rukou lidu.
Jestliže nechceme volit korupčníky a falešné slibotechny, není jiného řešení, než hledat nové cesty. Třeba do omrzení. I kdyby šlo jen o to, nenechat u koryt ty, kteří jsou už moc rozežraní a sebejistí.
Čtěte i další články:
Chci pomáhat Romům!
Na Němcovou už jen Chocholouška
Nadlidem kriminál ničí životy! A co obyčejní lidé?
