Irák je další zemí, kde Spojené státy veleúspěšně bojovaly proti nebezpečí hrozícímu samotným USA, ale především za svobodný a bezpečný, demokratický Irák. Opět další země, kde se vyplnilo, především v posledních desetiletích pravdivé pořekadlo, kam vstoupí bota amerického vojáka, tam tráva neroste. Navíc šlo o sprosté napadení svrchovaného státu, které bylo zaranžováno na základě vytvořené lži. Jak je ostatně v Americe zvykem.
Od světové války vedly USA řadu válečných konfliktů, včetně těch skrytých, které navenek vypadaly například jako státní převraty, ale jen minimum z nich bylo jakž takž ospravedlnitelných. Ostatně, jak může být ospravedlnitelné jakékoliv napadení cizí země? Ani Kuvajt nebyl lidumilnou záchranou Kuvajťanů, ale akcí mezinárodního společenství k ochraně ropných zdrojů. Občan byl až někde daleko vzadu, snad jako dojemný materiál pro média.
Spojené státy nazvaly neoprávněnou invazi do Iráku dne 20. března 2003 nabubřele Operace irácká svoboda. Z dnešního pohledu zní tato velikášská slova více než uboze. I když operaci Spojené státy zaštiťují slovy jako akci mezinárodního společenství, 98% třísettisícového vojska tvořily armády USA a Velké Británie.
Z každého dlouhodobého konfliktu, vyvolaného Spojenými státy po roce 1945, odešla jeho vojska, jak se říká, s ocasem mezi nohama. Ať to byla Korea, Vietnam, Afghánistán nebo Irák. Všechny tyto agrese omlouvaly ochranou americké bezpečnosti, světové svobody a demokracie. V zájmu těchto svatých válek se dopouštěly zvěrstev na civilním obyvatelstvu. V řadě napadených států USA vycvičily a vyzbrojily své budoucí nepřátele, jako například Usámu bin Ládina a džihádisty.
V 80. letech, kdy Irák provedl chemický útok proti kurdské menšině a při válce proti Íránu, Spojené státy stály na straně Saddáma Husajna a podporovaly jeho režim! V těch letech veřejně nekritizovaly ani porušování lidských práv v Iráku. Prostě, co se zrovna hodí do krámu.
Existuje řada podobných zločinných režimů, kterých si USA nevšímají. Tedy snad mimo tiché vyzbrojování takových skupin. Tím tvrzení o boji za demokracii získává vážné trhliny. Režim Saddáma Husajna určitě nebyl žádnou selankou. Ovšem v porovnání s tím, co v zemi zanechala americká armáda vedená zhoubnou politikou, může být irácký vůdce považován za mírumilovného taťku.
USA vycvičily v Iráku opravdu kvalitní armádu, která se dala na útěk při prvním výstřelu a do boje tak nastupují civilisté. A opět se americké zbraně dostávají do rukou těch špatných. Americká politická scéna se najednou k zemi, kterou svým bojem za svobodu a demokracii naprosto rozvrátila a uvedla v zmar, nechce znát. Jak klasický postup agresora, který se léta zaštiťuje lží stíhající další lži o vylhaném právu rozsévat na Zemi režim dle své pomýlené představy.
Nabízím rovněž k přečtení:
Evropská únie se ekonomicky zruinuje sama
Zrušení poplatků v nemocnici = hloupost koalice
Zákonodárci potřebují k práci mrtvé
