Nezapomínejme každý den na modlitby. Můžeme si o tom myslet co chceme, ale funguje to, viz můž článek "Modlitba nebo názor? " Ale to je samozřejmě jen inspirace, každý musí dělat to, co chce.

1) V Evropě je trávy dost, Jižní Korea se také od Severní dost liší (třeba tím, že tam nemusí tu trávu jíst), jak dopadl Vietnam po vyhnání amerických bot, to také vidíme docela slušně.

2) Jestli jste si nevšiml, tak Irák před pár lety napadl Kuwait. Reakcí na toto napadení byla první válka v Zálivu, druhá válka byla z velké části způsobena nedodržováním sankcí, které na Irák dopadly po tom co napadli Kuwait. Jestliže nějaký stát napadne jiný za účelem dobyvačné války (a není to Rusko), tak část svých svrchovaných práv prostě pozbyde

3) Zkusil jste si někdy zjistit, kdo teď vlastní ropná zařízení v Kuwaitu a Iráku? Zkuste se podívat, kolik z nich se války neúčastnilo

4) Během studené války byla řada přehmatů a loutkových režimů. Byla to válka, i když studená.

5) Hm, zajímavé, jak se najednou lidé zastávají diktátorů

Ve stručnosti. Amerika není svatá, udělala hodně chyb a špatných věcí. Nicméně, dělat z ní světové zlo je hodně hloupé. Stejně jako udělala hodně chyb a hloupých věcí, stejně tak udělala i mnoho dobrého. Na příkladu Iráku, udělala obrovskou chybu, že nezohlednila tamní rozdělení a mentalitu. Ale zároveň udělala dobře, že zrušila zakonzervovaný stav a zrušila status quo, kdy diktátor ukazoval prostředníček západnímu světu a západní svět se držel za zadek a říkal "ty, ty, ty, ty ošklivý chlapečku". Tahle diktatura by totiž vraždila neustále a až by padla, nastal by stejný, ne-li větší chaos. Tudíž amíci ukončili diktaturu, s nimi přišel chaos který by se stejně dostavil a dal Iráku možnost se mnohem dříve dostat na rozumnou úroveň.

..... obsah článku se nijak závratně neliší od Vašeho příspěvku,- konstatování pravého stavu věci, od záminky, průběhu a faktického dopadu konfliktu pro daný stát popř. území či celý region. Zde nejde o "zastávání se" diktátorů", ale spíše o následek. Sám poukazujete na různá pochybení, kterých se koalice dopustila a dopouští v rámci "boje za demokracii a svobodu". Občanská válka a chaos, který zpravidla vždy po takovém zásahu následuje, snad není (nemůže být!) primárním cílem ozbrojeného zásahu ?!  Evidentně schází plán "B", totiž jak v čase poválečném nastolit podmínky pro řádně  fungující stát. A v tomto směru se USA (včetně spojenců) v poslední dekádě konfliktů opravdu nedaří !

Nyní je zajímá hlavně Ukrajina. Irák ani Libye není na pořadu dne.

 karma!

Napsal jste bohužel pravdu a asi nebudu daleko od pravdy, že  minimálně více jak 6 miliard lidí si to na světě myslí.

Že by bylo na větě tolik intelektově deficitních jedinců?

Tak Jížní Koreu si mohou USA připsat jako úspěch.

Myslíte? Dne 27. července 1953 byla podepsána dohoda o příměří, ale nikoliv se Spojenými státy. Dohodu podepsala OSN se Severní Koreou a Čínou.