2012 – konec nebo začátek?

Náboženští fanatikové, sektáři a různí pomatenci díky mayskému kalendáři nalezli další z mnoha dat spasení a záhuby nevěřících. Ale co když je všechno úplně jinak?

google.cz

Súdán, Egypt, Tunis, Jemen… Na Blízkém východě a v Africe to začíná vřít jako roku 1848 v Evropě. Že by se Afrika, země pramatky značné části lidstva, začala probouzet? Pozvedá zrak a bere do rukou vlastní budoucnost? Budoucnost bez planých slibů světové finanční oligarchie? Ta pořádá, na úkor bídy v Africe, dostaveníčka v různých koutech světa, jen tlachá a vynáší plané sliby. Již několik staletí takzvaný civilizovaný svět africký kontinent okrádá na všech myslitelných úrovních. Především na té lidské, kdy ruku v ruce s diktátory uměle udržuje zaostalost.

Možná, jak už to v lidské historii bývá, vyspělé civilizace začínají upadat a nové se rodí. Pravidelný cyklus změn prochází i přírodou. Zelení inkvizitoři z toho viní lidstvo a lobby na zastrašování vydělávají miliardy. Člověk sice ničí přírodu, ale cyklicky se vracející dobu ledovou nebo změny magnetických pólů Země neovlivní. Mnohem horší je, že pro pár stříbrných člověk ničí člověka! Třeba tím, že si vymyslí celosvětovou epidemii.

Po více než pěti stech letech končí americký sen!!! Spojené státy se pomalu ale jistě stávají finančním vazalem Číny. Spojeným státům už ani tak nevadí porušování lidských práv. Dokonce už i na Tibet má podle posledních vyjádření amerického prezidenta Čína nezpochybnitelné právo. Prostě jak se od supervelmoci začíná odpojovat ona předpona super- začíná mít i svoboda a právo na sebeurčení jiné významy.

Americký vzor demokracie začíná mít povážlivé trhliny. Spojeným státům se rovněž nepodařilo prozatím vymyslet žádnou pádnou historku, která by jim umožnila vojensky napadnout Írán. Svět jim tentokrát na lži neskočil, jako v případě Iráku. Prozatím, poněvadž americká schopnost obelhávat „spojence“ v zájmu vlastního prospěchu je bezbřehá. Pokud by se měl na Zemi opakovat osud Atlantidy, tak USA jsou více než vhodným adeptem.

Lidstvo ztrácí víru! Po dvou tisících letech se pomalu rozpadá nadvláda papeženců. Vláda Vatikánu, která pro nehynoucí slávu Boží vyvraždila desítky milionů nevinných, kteří byli spokojeni se svými bohy. Správná je pouze NAŠE víra! Náš milosrdný a všeodpouštějící Bůh ti dává na vybranou: Skloň se nebo zemři! Taková byla církev, vzhledem k délce svého trvání, ještě před pár lety. Ale ani v předchozích pohanských náboženstvích neteklo pro bohy méně krve nevinných.

To samé dnes káže islám a svými lidskými náložemi Alláha vnucuje i křesťanskému světu. Ukamenování, utínání hlav, žena méně než otrok ve službách muže, vraždy ve jménu víry, to je milosrdná nauka koránu. Díky až chorobné podpoře lidských práv je Západ sám vinen celosvětovou islamizací. V Afghánistánu proti islámu bojuje, v Evropě mu povoluje stále víc!

Všechna náboženství a sekty tvrdí, že existuje jediný bůh. Ale jak naschvál, zrovna jiný než bůh těch druhých. Samozřejmě, všichni mají toho nejlepšího a pro jeho laskavost a odpuštění jsou schopni znovu a znovu vraždit.

Zneužitá víra člověka člověkem v náboženství je tou největší zrůdností, kterou člověk sám na sebe vymyslel za celou dobu své existence!

Ale člověk jako jedinec přestává věřit sám sobě! Ve Spojených státech je nemyslitelné nemít svého „cvokaře“. Už i v Česku máme kam zavolat, když týden nezasvítí slunce. Ztrácíme se sami v sobě a to je možná tou největší zkázou lidstva.

Místo psychologů jsme žili s blízkými osobami a mluvili s nimi. Opírali se jeden o druhého navzájem ve svých bolestech, podporovali v úspěchu. Mnoho z nás už něco takového nedokáže. Snažit se vnímat sebe navzájem. Poznat jen z pohledu, že tomu druhému něco schází. A především, co člověk čím dál více ztrácí, obětovat se nezištně pro druhého. Ne, vůbec nemyslím oběť nejvyšší, život. Jen si udělat čas, vzít dlaně do dlaní, usmát se – učit se umění naslouchat. Proto kdysi existoval cit, kterému se říkalo láska. Význam toho slova byl všeobjímající a chránil dvojice, národy i lidstvo. Proč hned konec světa? Možná jen zlom v nás samotných – musíme opět najít sami sebe.

Konec světa, světa země, vody, ohně a vzduchu není na programu dne. A lidstvo? Velmi jednoduchá pomoc – začněte věřit sami sobě, partnerovi, národu, lidstvu. Jak málo a přitom neskutečně mnoho stačí pro záchranu lidstva – láska.

Čtěte další zajímavé články:

Slavil jsem se sousedy Cagán sar

Dík za demokracii, říkají vrahové a násilníci, zloději a podvodníci

Afrika – žumpa „civilizace“?

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Radomír Dolanský | středa 9.2.2011 7:58 | karma článku: 27,42 | přečteno: 2501x