Po dlouhých 11 měsících strávených ve vězení (kdy se všechny tehdejší mé lásky a lásečky hbitě přehnízdily k perspektivnějším samcům) a dalším dlouhém roce vypouštění spermatu na požádání (potřebovavše dohnat, co mi uteklo) jsem se někdy v dubnu 2k10 potkal s Ester Kleinovou. Zamiloval jsem tak, že jsem opětovně porušil své zásady a vpustil Ji do mého soukromí, domů. To se mi stalo, pravda, teprve podruhé v životě, soukromí a nezávislost über aless.
(sobota, 9. října 2k10, po setmění)
Přijel jsem do Prahy po návštěvě svých známých, přestárlých hippiees, dobře rozjařen. Lukáš (kopecký), dobrý kamarád, fantastický cyklista akrobat a manekýn v jedné osobě.
„Potřeboval bych 2 ventilky na kolo?“ volám dle smluveného kódu.
„Ok, ok, ale musíš se dostat na designblok, je to na Vltavský.“
„Nou problem, maj bradr.“
Lukas má vždy ty nejlepší contakty. Na pražských parties se hulí opravdu špičkové modely, které lze označit za „super skank“. DEFINICE: 15% thc+, skladná a nepříliš páchnoucí sušina. Poslední módou je aplikovat bez kouře vapem, neuvěřitelná kosmonautika, ale to sem opravdu nepatří.
Podle Lukasových instrukcí jsem dorazil na večírek mladých umělců zvaný „DESIGNBLOK 10“. Lukas má jako vždy buď VIP lístky, nebo speciální VIP přístup, nebo má obojí. Proplouvám skrze partičky „umělců“ a jejich fanynek a zaoufalých lovců. Zoufalý lovec, to jsem bezpochyby i já, fákin hel!
Miluju Ester. Miluju Jí už dlouhých 6 měsíců. Bůh je mi svědkem, že jsem měl nejméně dvě příležitosti osouložit Její nejlepší kamarádku, Sáru. Neudělal jsem to.
Mezitím jsem však v té mé nové práci poskočil v hiearchii o tři stupínky nahoru. Hóóóodně vysoko. Já se z toho zas tolik neposírám, už jsem pár funckí a funkciček v životě měl. I s paní uklízečkou jednám jako s rovným, zdravím já ji, protože je žena, ale to sem také nepatří.
Zkrátka v práci mám „pod sebou“ mimo jiné skoro dvacet žen, slečen a pár paní. Věkový průměr? Tak slabých 24 let, ehm. Já jsem na druhou stranu profík, takže s podřízenejma nešoustám, jsou s tím jenom problémy. No, jednou jsem teda maličko ujel, líbačka, petting naostro, ale fakt nic víc.
Druhá věc je, že jsem z práce extrémně … nadrženej, řekněme si to otevřeně.
(01:00am, neděle, 10.10.2k10)
Nosím kontaktní čočky, neb brýle jsou nepraktické v konfliktních situacích. Musím je nosit, protože jsem dost krátkozraký, mám téměř 4 dioptrie na každém oku.
Když máte čočky na očích víc než 8-10 hodin, začnete vidět hůř. Zvláště v šeru. A obvzlášťě když šňupete kokain. Stále více kvalitní kokain, který je v distribuci. Koko bezpochyby zhoršuje zrak, minimálně během aplikace a nějaký čas po ní.
„Ahoj, já jsem Blanka.“ řekla když jsme dopíchali u mne doma, na sedačce. Přišlo mi to docela vtipné, zasmál jsem se. „Ahoj já jsem Martin.“
Usnul jsem, uspokojen po všech stránkách.
(13:00hod., neděle, 10.října)
Pobudila mne, protože jsem ji ze spaní nechtěl pusit, když potřebovala na toaletu.
Zapáli jsem si cigaretu.
Vrátila se z koupelny. Až teď, na denním světle jsem si všiml, jak je ošklivá.
Strašlivě moc ošklivá. Jdu tedy do koupelny a nasadím si čočky na odpočaté oči. Vracím se do ložnice. Ne nesplet jsem se. Blanka je naprosto odporná!
Jsa zhnusen sám sebou, objednávám a platím jí taxi až domů. Převlékl jsem povlečení, vygruntoval celý byt. Vyžehlil jsem si košile do práce, na celý týden dopředu.
(19:00hod. neděle 10.10.)
„Ahoj, dobrý duchu.“ Ester přijela od rodičů o´celé 2 hodiny dříve, než jsme se domluvili. Jak ubohé, jak nízké.
„Esterko!“ předstírám překvapení a nálseduje průměrný polibek.
„Tys tady měl ženskou!“
ZÁVĚR: Ať si o sobě, pánové, myslíte že jste profesionální zákletníci, k vašemu odhalení stačí pár vlasů na nesprávném místě (nebo podobné „nic“) a žena s průměrnou hladinou estrogenu. Estrogen, tedy je to jen má domněnka, stimuluje v mozku dosud neprobádané oblasti, které ženám v ohrožení umožňují spontánně využívat intuici.
Vycítí a vyčmuchají úplně všechno!
