Tuto středu, 1. prosince 2010 po setmění (řekněmež po 16hod.) začíná největší národní svátek Židů – Svátek světel, Chanukah. Chanuka je často přirovnávána k obdobě „židovských Vánoc“. Pravdou je, že během 8 chanukových dní (letos od 1. prosince večer do soumraku 9. prosince) se Židé obdarovávají drobnými dárky. Zde ale veškerá podobnost končí.
Chanuka není svátkem náboženským, nejortodoxnější židé ji dokonce odmítají. Je to národní svátek, který připomíná často přehlíženou pravdu: Mezi Židy je mnoho skvělých psychoanalytiků, herců, režisérů, bankéřů, právníků … ale také mnoho hrdinných válečníků.
V hluboké minulosti, kdy byl Izrael pod okupační správou starověké Sýrie, (200př.n.l.), usedá na trůn Antiochus IV. Tento zlý muž židovských dějin rozjede brutální helenizaci Izraele, dopustí vyrabování Druhého Chrámu, postaví judaismus do ilegality a přihlíží masakrování Židů Syřany.
Roku 167 př. n.l. pak nechá v Druhém Chrámu postavit sochu Dia. O dva roky později je situace již tak vyhrocená, že se mezi (jinak extrémně přizpůsobivými) Židy našla skupinka aktivních bojovníků, soustředěna okolo kněze z hasmonejské rodiny. Juda Makabejský, jeden z vůdců odboje, údajně zavedl Chanuku jako oslavu osvobození Druhého Chrámu a jeho znovuvysvěcení.
Chanuka trvá osm dní pro připomenutí zázraku, který doprovázel vítězství židovského odboje. Při svěcení Druhého Chrámu kněží náhle zjistili, že mají rituální olej jen na jednu noc a nový bude vyroben za osm dní. A Bůh tenkrát učinil zázrak, že ta troška rituální oleje vydržela právě potřebných 8 dní, kdy už byl vyroben olej nový.
Krom dávání dárků existuje ještě jeden velmi rozšířený chanukový zvyk, rozsvěcení zvláštního svícnu Chanukije. Chanukije je 8-mi ramený svícen, každý chanukový večer zapalujeme jednu svíci na Chanukuji, obvykle zprava doleva. Svícen se umisťuje do okna, aby se demonstrovala sounáležitost kmene a odpor vůči většině.
Rozsvěcení světel Chanukije je tedy v podstatě oslavou některých židovských vlastností: Rebelie, odporu, inteligence, schopnosti plánovat, houževnatosti, neomalenosti a drzosti.
S Ester jsme naplánovali, že krom dárečků si budeme každý z osmi chanukových večerů, vždy při rozsvicení další svíce, vyprávět o vlastních činnech hrdinství, rebelie a houževnatého odporu proti zlu.
Protože svůj život považuju za nudnou až obyčejnou floutkařinu, tak si raději již dnes udělám krátký seznámek těch mých husarských kousků:
- (středa, 1. prosince po 16hod.) V první nebo druhé třídě základní školy jsem zmlátil třídního tyrana, Romana Ningera. Dost nečekaně mi ruplo v bedně, neohlížel jsem se napravo nalevo, před očima jsme viděl rudě. Byl jsem o dost menší a slabší než on.
- (čtvrtek, 2. prosince) Do chvíle, než jsem svou pozici alfa samce opět ztratil, jsem vládl spravedlivě. Nepředbíhal jsem ve frontě na oběd, ochraňoval jsem slabší a losery.
- (pátek, 3.12.) Již jako 11-ti leté neposlušné děcko jsem se účastnil protistátních demonstrací. Nebylo v tom, pravda, tolik hrdinství, jako spíše zvědavost – jak funguje legální násilí, vynucování „práva“.
- (4.12.) V roce 1992 jsem pak odvedl domů jednu ztracenou, asi duševně chorou babičku. Prostě se ztratila, bylo to legrační a děsivé zároveň.
- (neděle) Pár dní před mými 18-tými narozeninami jsem šel na nákup do města. Vykračuju si Pařížskou ulicí, když tu mi něco kápne na hlavu. Vzhlédnu vzhůru – modré nebe bez mraků. Prohrábnu si vlasy a v nich holubí hovno. Považuju za vrchol hrdinství a duševní zralosti, že se ze mne nestal bojovník proti holubům a podobné havěti.
- (pondělí, 6.12.) Drze jsem začal podnikat hned po skončení střední školy. Býval jsem jeden z nejlepších „IT detektivů“.
- (úterý) Neomaleně jsem se dokázal vyhnout bankrotu vlastní firmičky, uměl jsem přestat včas. Vykašlal jsem se na veškerou pýchu a šel jsem se nechat zaměstnat. Vzhledem k míře mé ješitnosti se jedná o můj životní úspěch.
- (středa, 8.12.) Zašel jsem na ambasádu a vyběhal pár papírů pro případnou cestu do Erec Israel.
Hrdinsky jsem si říhnul. Mám pocit, že se cítím lépe. Ester se na mne zlobně podívala, jako na primitiva. To jsem tedy zvědav, jaké historky sis připravila ty, Esterko.
Šťastnou Chanuku. Veselé Vánoce.
