Chování některých politiků v posledních měsících na mě působí dojmem, jako bychom se pomalu ale jistě opět stávali ruskou kolonií.
1. Prezident Zeman na ruské ambasádě
Slavnému Zemanovo vystoupení u korunovačních klenotů předcházela událost, která sice nezískala takový mediální věhlas, rozhodně by ale neměla být zapomenuta. Prezident se zúčastnil recepce na ruské ambasádě, kde podpořil dostavbu Temelína Rusy. Projev pronesl rusky a zakončil jej recitací části textu písně "Pusť vsegda budět solnce", kterou si dříve narození pamatují z povinných školních hodin ruského jazyka.
2. Premiér Nečas v Rusku
O dostavbě Temelína jednal též premiér Nečas na návštěvě v Rusku. I on měl potřebu podpořit nerozbornou jednotu našich bratrských národů skrze umění. Poradil tedy novinářům, aby nevytvářeli z Pussy Riot falešné modly. Obávám se ovšem, že modly z nich nevytváří novináři, ale Putinův režim, když je za drobnou výtržnost v kostele, při které nevznikla žádná škoda, odsoudil natvrdo do kriminálu.
3. Ministr spravedlnosti Blažek vydal Rusům podnikatele Alexeje Torubarova
Ruský podnikatel z Volnogradu Alexej Torubarov tvrdí, že se odmítl podvolit nátlaku mafie, pro niž podle něj pracují prokurátoři, podnikatelé a agenti ruské tajné služby FSB. V Rusku ho viní ze zpronevěry, jeho verze zní, že jde o vykonstruovaný proces a že mu v Rusku hrozí mučení a smrt. Že něco takového není v Rusku nemožné dokládá případ Sergeje Magnického. Podle Torubarovova advokáta Milana Hulíka vydáním ministr porušil hned několik mezinárodních smluv, nebral v úvahu stanovisko Nejvyššího správního soudu a způsobil Česku mezinárodní blamáž.
Závěrem
Rusko se nikdy nesmířilo s tím, že jsme se vymanili z jeho koloniální říše. Jeho zájem zvyšovat v ČR svůj vliv je celkem pochopitelný. Pochopitelné ovšem není jednání některých českých politiků, které působí dojmem, jako by se psal rok 1980.
V devadesátých letech jsem měl naději, že Rusko bude naším solidním partnerem, kterého se nebudeme muset bát. Tato naděje skončila nástupem Putina k moci s jeho kágébáckými manýry v domácí i zahraniční politice. Inu co se v mládí naučíš... Obrazně by se dalo říci, že naději na právní stát v Rusku utopil prezident Boris Jelcin v alkoholu. Což je vzhledem k současné české realitě dosti znepokojivé.
Považuji též za naprosto nepřípustné, aby český prezident a český premiér lobovali za zvyšování již tak dost vysoké energetické závislosti na Rusku. Dle mého názoru tím ohrožují strategickou bezpečnost ČR.
