Autorka zřejmě nepamatuje uhelné výtopny na sídlištích, které neměly odsiřování ani filtraci spalin jako dnešní elektrárny. Proto se nahradily plynovými. A protože plyn byl dostupný.

Takové uhelné kotelny byly kromě sídlišť i v každém větším baráku.

Na Neviditelném psu je zrovna zajímavá série článků o JE. V diskuzi mě zaujal postřeh pana Šejny: Pokud jde o německou Energiewende, tak je potřeba si uvědomit, že ruský plyn už je letos nahrazen z velké části plynem norským nebo zkapalněným z USA a blízkého Východu. Podíl ruského plynu v EU tak poklesl z loňských 45 na letošních 10 procent. Jenže cena plynu vzrostla pětkrát. Takže naši přátelé z Norska a USA nám v rámci bratrské internacionální pomocí luxují peněženky a Rusové za těch zbývajících 10 procent dostávají víc, než za těch loňských 45 procent.

Za tohle nemůže energiewende. Za to mohou dementní sankce.

https://neviditelnypes.lidovky.cz/ekonomika/energetika-problemy-s-francouzskymi-jadernymi-reaktory.A221111_162353_p_ekonomika_nef

Níž uvádím příspěvek, že ten dovoz Ruského plynu - tedy i LNG berou členské státy EU různě.

„Statistiky ukazují, že v období od ledna do září 2022 EU dovezla 16,5 miliardy krychlových metrů ruského zkapalněného plynu. Což je o 11,3 miliardy metrů krychlových více než ve stejném období loňského roku,“ uvádí Politico.

Ano - plyn je něco jako svatý grál - a měli bychom si jej proto hodně vážit.

Proto také EU učinila opatření pro jeho výrazné zdražení.

Zkusme se zamyslet, jestliže se z plynu vyrábí el. energie, znamená to, že cena spáleného plynu je součástí ceny el. energie. Zákonitě tedy musí být cena plynu nižší než z něj vyrobené el. energie. A to je odpověď na vaši otázku. Plyn byl odjakživa levnější k vytápění domu. Proto je většina rodinných domů, bytových domů, ale i výrobních hal vytápěna plynem. A to nejde změnit během pár měsíců jednoho roku. Můžu potvrdit, že změnit způsob vytápění domu není tak jednoduché. Proto je zatím plyn tak důležitý.

No a to je právě ta chyba, že se z plynu vyrábí elektřina ve velkém. Ten by se měl používat jen jako záloha pro případ nedostatku elektřiny.

Navíc spálený metan má 2x větší skleníkový efekt než CO2 z uhlí, když započítáme i jeho výhřevnost:

C +O2 = CO2 = 32 W/m2

CH4 + 2O2 = CO2 + 2H2O = 32 + 2x75 = 182 W/m2

Namítnete, že vodní pára je přece užitečná? - Stejně užitečná jako CO2, který je potravou rostlin.

Vodní pára ale relativně snadno kondenzuje a nepotřebuje k tomu ani žádné rostliny.

Tohle je na hooodně dlouhý hovor. Například věta: jsem přesvědčena, že by se měly udělat analýzy... Jako kdo a pro koho? Elektrárny jsou soukromé. Nebo stát udělá analýzu, z té vyleze, že máme ještě postavit dva tisíce větrníků, tak se někomu nařídí, že si je má postavit? Nebo naopak že se někomu má znárodnit tepelná elektrárna a pak zavřít?

Kdyby se dotace tohoto státu věnovaly místo podpory zelené energie na výstavbu jaderných bloků, tak už tu dávno stojí další 3 bloky.

Kdyby ČEZ nepraktikoval na malé privátní solárníky vydřidušskou strategii ožebračování při výkupu jejich přebytků, nebylo by třeba ani dotací na podporu solárů.

O čem jsme psali před rokem. Já třeba o tom, že hlavním cílem je nezprovoznit Nord Stream 2 a bohužel se to povedlo, ale za jakou cenu.

I ta dnešní válka jde na vrub tohoto rozhodnutí USA.

Máte v blogu příliš mnoho nekorektních otázek.

Nejen to - především je ten blog naprosto zcestný !

Viděno pohledem EU a přitroublých technoeurokratů je zemní plyn nějak ekologičtějčí proti jiným fisilním palivům. Zřejmě se v něm spaluje jiný druh uhlíku, ze kterého nevzniká jedovatý sodovkový plyn. Nějak se mlčí o tom, že při spalování zemního plynu jehož největší složkou je metan, vzniká i vodní pára, která je nějak vyňata z pozornosti klimaekoalarmistů, ačkoliv patří k silným skleníkovým plynům. Nicméně bez vody není života.

Navrhněte náhradu ( kromě jádra )

Vazena pani Alexandro Dítětová. Clanek jste napsala pro zamysleni, jak a co s plynem. Kdyz jsem po vyuceni vrtal naftu v Luzicich u Hodonina, plyn byla nejhorsi vec pri vrtu. 4% a vrtna vez mohla i s nami vybuchnout.

To je jedna z moznosti jak jej ziskat. Druha moznost je krakovani v bridlicovem lozi. Proces je velmi ucinny a bezpecny, ale jen pod zemi. Na povrchu opet v procentu se vzduchem, velmi vybusny. Chemicke slozeni je jine nez je plyn z vrtu.

CR muze byt sobestacna na nekolik desetileti, pri produkci zemniho plynu na nasem uzemi. Jen tri problemy je treba prekonat. Prvni problem chce penize. To za cely system vrtu nad zemi a za technologii pod zemi. Druhy problem je uskladneni na povrchu zeme a v jake forme.

Vsak treti problem je ten nejvetsi. Obcane v areich , kde se muze ten ply dolovat. I kdyz je to cista prace na povrchu, prece neznalost a neduvera je ten problem. Ukazkou je Hollansko, kde toho plynu je tolik pro zasobovani cele Evropy.

Na konec opakuji. Tezba plynu krakovanim je bezpecna. Technologie dnes si poradila i s kapalnenim. To vse bez znamich problemech.

Pisi to k zamysleni. Stoji ty problemy s tezbou plynu prekonat a mit dostatek plynu uvnitr statu a mit vlastni plyn na nekolik desitileti ci plyn dovazet od dodavatele a uskladnit.