Plechovky jsou prý ekologické. Tak určitě…

Hliník je prý „zelený“ materiál, lepší než plasty. Díky tomu výrobci plechovek nestíhají přidávat nové linky. Skončí někdy tohle demagogické šílenství.

Pokud čtete moje blogy, víte, že jednorázové plasty nemám ráda. Ale úplně stejně mě štvou lidé, kteří zneužívají ekologické argumenty k prosazování nové totality či svých byznysových zájmů (někteří možná chtějí oboje najednou).

Jedním z příkladů je hliníková zelená vlna. Do plechovek se dávno nestáčí jen pivo a limonády, ale už i voda či víno. Plechovkové firmy přitom nadšeně tvrdí, že hliník je skvěle recyklovatelný materiál. A byznys vesele kvete. Všechno je ale trochu jinak, samozřejmě mnohem méně růžové.

Hliník se totiž získává hlavně z bauxitu, který se těží například v Číně, Austrálii, Malajsii, ale v menší míře i v jižní Evropě. Jeho výroba vyžaduje hodně energie a vody na jedné straně, na druhé straně vznikají jako vedlejší produkt toxické kaly. Jejich únik způsobil právě v Maďarsku v roce 2010 ekologickou katastrofu.

„Dopad na životní prostředí je ve srovnání s ostatními obalovými materiály nejvyšší. Dopady jsou zhruba stejně vysoké jako u jednocestného skla, co se týče uhlíkové stopy, ovšem oproti výrobě skla vzniká mnohem více nebezpečného odpadu,“ upozornila na idnes.cz Dominika Pospíšilová z ministerstva životního prostředí.

V Česku navíc zatím sběr a recyklace hliníku vázne a pohybuje se jen na hranici 29 procent. To znamená, že více než dvě třetiny hliníkových obalů skončí ve směsném odpadu. To je opravdu zelená mňamka. Je to další důkaz síly „zelené“ propagandy a hlavně toho, jak snad na ní řada lidí naskakuje.

Takže si na vás dovolím apelovat. Buďte ekologičtí, chovejte se k životnímu prostředí šetrně. Ale používejte u toho zdravý rozum. Nenechte si diktovat ani propagandou, ani ekoteroristy, byť z nich to část myslí určitě upřímně. Jak se už mnohokrát potvrdilo, dobrými úmysly už byla vydlážděna řada cest do pekel.