Tak to muselo být vtipné!

Mezi mé dobré kamarády kdysi patřil jeden, se kterým jsme si vykali. Vzniklo to náhodou, ale ujalo se to. On byl navíc starší, velmi vzdělaný ironik a v době ostentativního soudružského tykání jsme působili provokativně.

Myslím, že se poněkud mýlíte. V angličtině je to řešeno oslovením buďto Mr. Brown nebo John.

Jo, je vseobecne znamy vyrok jednoho zde velmi uznavaneho nemeckeho politika, ktery nabidl ktery nabidl Johnu Majorovi: You can say you to me.

Díky za přínosné příspěvky!!!! :)

Ono i to onikání, mělo svojí paralelu v tykání a vykání, které záleželo na společenském postavení. Jednotné číslo bylo v podstatě tykání, množné vykání.

Takže služebné jste řekla "šla a přinesla čaj". Podřízenému řekl pan přednosta "vzal si džbánek a přines pivo", sobě rovnému řekl "manželka jich zve dnes na večeři a vzali i dcerušku".

To onikani bylo prevzate z nemciny, kterou se zde dost mluvilo. A u nekterych se udrzelo za do padesatych let minuleho stoleti.

Taťka říkával, že do pr.. můžu poslat kohokoliv, ať už mu říkám ty, nebo vy. Ono je to srdečnější- ty vole, než vy vole...

Ale vykání při nadávání vyjadřuje určitou noblesu.