Souvenir, souvenir...

Tak jako psové ukládají své drahocenné kosti, i my občas toužíme shromažďovat některé vybrané předměty, abychom se upomenuli, kde jsme vlastně byli a co zažili...

Je jasné, že získané suvenýry se mohou lišit, každý upřednostňujeme jiné. Kupříkladu ženy mají prý slabost pro shromažďování mušlí a kamenů, což z donucení přiznávám, muži ale zase sbírají mince, modely všedopravní, známky nejen turistické a taktéž vinyly. A to prosím, bez rozdílu věku.

Zjistila jsem od příbuzné, že její přítel má takovou zajímavou slabost pro osvěžující parfémované stromečky do auta. Doma jich měl celou řadu, porůznu je sháněl, ona mu samozřejmě pomáhala a chodila s ním přesně do té chvíle, kdy zjistila, že je zároveň fetišistou- nosil totiž a v tom ta potíž nakonec stromek i v kapse u košile, ona čichala a čichala, prý: "Jaká záchodová vůně mne ovanula?" a on, aby voněl co nejpřitažlivěji, si nevěděl lepší rady, než éter kolem sebe vybavit odérem vpravdě stromkovým. Zkrátka specialista.

Osobně ale nejspíš sbírám náměty, obrazy a vůně, které, když mi pak přijdou pod ruku,  mi připomenou, čím tenkrát voněl vzduch a jakou jsem měla náladu. Anebo fotím.

Pak si skládám asociace- přístav- ryby, jarní les-  černý bez, park v květnu- jasmín, atd... Ony se mi pak vybavují, aniž bych se nějak více snažila...Takové smyslové suvenýry.

Když jedu na výlet s dětmi, pak nakupujeme obyčejně turistické známky, dřevěné zbraně a hlavně "krystaly", což jsou polodrahokamy. Vtipné na tom ovšem je, že jednoho dne se nikam nejelo a chlapci toužili získat nějaký svůj suvenýr stůj co stůj, až oloupali  šroubovákem "diamanty" alias barevná sklíčka z betonového maxikvětináče, který jsem pracně vytvořila!

Také občas přištípnu nějakou rostlinku, před lety v Zoo osekávali pilou bujnou vegetaci, tak jsem ze vzorku vypěstovala, no dnes už skoro strom, a to prosím z jednoho výhonku!

Nebudu vás unavovat tím, co ještě se dá sbírat, ale letos v létě nám jeden chalupář vyprávěl, jak chtěl na revanž také darovat nějaký ten suvenýr na památku. Vlítl v obci Alžbětín s nůžkami na plech do stodoly, zběsile stříhal ostnatý drát na deseticentimetrové kousky a vyvalené návštěvě ze západu rozdával "kousky Železné opony!"

S přáním dobré noci přeji sny cestovatelské...!https://youtu.be/-W9B6XKKsMO