:) Telefonní hovory mohou skutečně občas vyděsit... Děkuji za příspěvky a zkušenosti, přeji pěkný den!

Ano, paní Dito! Ve svém okolí ráda oslovuji křestním jménem (a přitom vykám) i starší lidi nebo lidi, se kterými nemám bližší kontakty. Totéž mám ráda směrem ke svojí osobě. Už v oslovení se pozná, jak kdo je "bodrý" a také to, nakolik je inteligentní.

Nicméně z opačného pólu. Miluji telefonní hovory, kdy mi kdosi nabízí cosi a nějak dopředu ví, jak se jmenuji. Pokud v jedné větě mě 2-3x osloví příjmením , připadám si trochu jako pako.

Velice hezky napsane, ziji v zemi, kde jsou lide k sobe uctivi, oni proste takovi jsou a vidim i rozdil mezi nekterymi "od nas", ti mladi, kteri se sem dostanou snatkem se prizpusobi rychle, ale ti kteri maji "zlozvyky" z totality jsou mnohdy nestastni.....ale presto si volame, posilame e-maily a sve kamaradky oslovuji jmenem. Naucili jsme se i od zdejsich rikat a psat, kdyz se loucime "I love you", neni to tezke, nekdy staci i ono od teenageru xoxo a za tim jmeno

Pamatuji se, když k nám v devadesátym dorazila IKEA a jejich popisky na zboží všem tykaly. Bylo to takové milé a hned mě to povzneslo. Lidi tady si však hned stěžovali a muselo se to změnit na běžné, fádní označení zboží.