Ano, musím říct, že některé lidi jsem pak v reálu podle fotky nepoznal. Na druhou stranu, pokud někomu marnivost dělá dobře, budiž mu přáno....

Já se na těch starých fotkám poznám. Ale ty ostatní už ne.

Na internetu jsem po letech našla prapravnuka mého dědy. "Ztratil" se nám po těžkém úrazu. Je vozíčkář a sám pomáhá lidem s postižením. Mám pro něho dědovy fotografie od první světové války, kde byl děda prostřelený a zajatý, až do roku 1976, kdy zemřel. Věřím, že ho fotografie potěší. Přidám i několik krásných vzpomínek.

Tak ať se setkání vydaří.