Kamarád si chtěl na tržnici koupit u stánku bundu, která se mu docela líbila. Prodavač úslužně vybídl, ať ji hodí na sebe a vyzkouší. Pak běhal kolem něj do kolečka, usmíval se blaženě a několikrát zvolal: "Pán je feťák!"

O důvod víc, proč do vietnamských krámků chodit. Jinak nákupy oblečení jsou pro mne noční můrou. Sako, nebo bunda, to by ještě šlo, to se dá logisticky zvládnout. Ale kalhoty, kdy člověk musí do kabinky, sundat boty a celý upocený se svléknout a vyzkoušet nejméně troje různé modely, které mi tam žena nadšeně přinese, to je na mrtvici.

Jsme na stejné notě, Milane

Osvěžující a příjemné čtení.

Moc děkuji, Filipe

Zajímavá věc, já si chodím kupovat kalhoty do jednoho krámku už desetiletí a paní majitelka mi pokaždé chválí jakej mám krásnej zadek. Ale jak sebou vezmu manželku, pochvala na zadek nepřijde.

Z toho plyne poučení:

Když chceš slyšet pochvalu na svůj zadek, neber s sebou manželku.

Hele, já tedy nejsem vietnamská obchodnice, tak chlapům normálně neříkám, že jim to sluší, ale s babami jsme si na srazu šuškaly, že ti to vážně sluší. Necourej za Vietnamkami, doraz na sraz!

Kdyby byl ten sraz o týden později, tak neváhám ani vteřinu. Bohužel 1.6. fakt nemohu, což je mi upřímně líto

Skvělej postřeh!

Já se jednou šel k Vietnamcům obléct na vikendovej karneval v Harrachově. A když jsem vylezl z převlékací kabinky, drobná prodavačka se na mě podívala a řekla: "ses fajeu".

Marku, tak tohle mne pobavilo

Nakupování oblečení je kolikrát za trest. Jeden můj známý si vždy dělá legraci a volá z kabinky na manželku: "Rychle, podej mi toaleťák nebo papírový ubrousek". Manželka by ho v té chvíli nejraději zabila, zato prodavačky zbystří.....

Tak to je dobrý kanadský žertík. Dobře jim tak /těm prodavačkám/ Díky Iri

Musela jsem vylekat i sousedy, když jsem se začala nahlas tlemit.

Nejlepší je se nakupování oblečení vyhýbat, co to jen jde.

Jsem rád, že jsem vás pobavil

Kolegyně mojí tety (učitelka na střední škole) přišla jednou do práce viditelně smutná. Ptali se jí co se stalo. Vytáhla z tašky svetr a povídá s pláčem na krajíčku “koupila jsem si svetr”. Nechápali co je na tom špatného... tak jim povídá “byla jsem u Vietnamců a líbil se mi tam tenhle svetr, tak jsme si ho zkoušela a pan prodavač povídá, že mi sluší. Pak jsem si ale všimla, že svetr má díru. Povídám pánovi - ten svetr má díru. On na to - to ti nevadí. Tak jsem si ho koupila ...” 🤣 nikdo to nepochopil tehdy a nechápe dodnes, prostě jí řekl že to neva, tak ho vzala a pak se jí to rozleželo, ale reklamujte tam něco.

Od té doby s oblibou na nějakou výtku doma odpovídáme “to ti nevadí” 🙂

Tak to je hodně zajímavý příběh

Pánovi moc slušet..ať si koupíš cokoliv, stačí řemínek na hodinky a možná i párátka

..když už nekoupíš nic jiného, tak aspoň pochvalu