Já tvrdím, že nejlepší roky u člověka jsou ty, které zrovna prožívá. :-) Nicméně, když jsem to poslední dobou už několikrát hodnotil - není jak na penzi! Také jsem šel o dva a půl roku dříve, protože ještě i teď jsou to jasné počty. Prostá finanční ztráta začíná nabíhat až po osmdesátém roce a to nepočítám ani inflaci, valorizace, ani variantu, že přiletí nějaká "černá labuť" a celý ten sociální a penzijní systém se změní, nebo půjde rovnou do kopru i s celým grýndýlem. To samozřejmě neznamená, že bych seděl nebo ležel celou dobu v bačkorách u TýVí. Těch činností (i pracovních) je spousta. Ale ten pocit, že nic NEMUSÍM a můžu si vlastně dělat co chcu - ten je k nezaplacení! :-)))))

P.S. ...a to ranní poleženíčko

no právě, nic nemusíme a přitom všechno můžeme...teda skoro

Prý když tě bolí každý den něco jinýho, seš zdravej. Když pořád to samý, seš nemocnej. A když nic, seš mrtvej.

Hezká definice, to si zapamatuju a zaperlím v hospodě

Ty si prostě žiješ.

ale jo, nestěžuju si

Hlavně zdraví a dobrou mysl, Jaromíre, pak je úplně jedno, kolik Ti je a jestli jsi v důchodu nebo ne. 😺

pravda, nic méně minimálně klouby to vidí jinak

S tou myokardovou celebritou jsi mě dostal Jinak mám dojem, že opravdu za leckterou mediální slávou jsou ve skutečnosti zaražené prdy. Jeden pšouk a je po slávě

někdy je to na prd

Jojo, taky nemám věčně čas

a je nás víc, řekl bych čím dál víc

Dobrá zpráva pro všechny: Čím je člověk starší, tím je zdravější (osobní zkušenost). Dobré zdraví přeji, Jaromíre. Kloubům nevěnujte pozornost. Tou zvýšenou pozorností se bolest posiluje. Je třeba převést pozornost na něco lepšího. Opět osobní zkušenost, taky jsem měla problém. Nepomohl doktor, žádné léky, žádná rehabilitace - to jen systém chce vydělávat na nemoci (místo aby vydělával na zdraví). Vykašlala jsem se na bolest a ona se vykašlala na mě. Jak prosté.

opravdu jednoduché

Jsem důchodkyně (80) a MÁM čas.

Horší u mě je to, že si v novém bydlišti ani po deseti letech neumím najít kamarádky, ani kamarády. Asi proto, že je nás málo. Občas si splknu tady v diskusích, takže děkuju, milí diskutující,

ŽE JSTE.

za málo

Jaromíre, hezky a dobře jsi to napsal. A já, stejně jako Ty, mám pořád co dělat. Na nudu si nestěžuji. Sice ráno nespím déle než před důchodem, ale taky mě nikdo nehoní z postele, tak si mohu něco počíst třeba. Pak na PC, uvařit, uklidit, oběd, vyprat. Procházka, odpočinek, kniha, ruční práce. A je večer. A vůbec nemám čas na své další koníčky :-)

no vidíš, jak to hezky jde po sobě

No jo, je to tak. My důchodci prostě nestíháme!

ale snažíme se