zažila a vzpomínám. Hlavně si pamatuji na to, jak nám přivezli v poledne svačinu a teplý čaj. Byla fakt zima. Svačina byl chleba s máslem a turisťákem. Ovšem čaj nám vše zkazil. Nalili nám ho totiž horký do povoskovaných kelímků, takže vosk povolil a z čaje jsme neměli nic.

Jejda, kelímky byly fuj, to máte pravdu. Děkuji za čtení

Tak pozor! Ten hřeben v kapse nosili jen kluci burani z vesnice. To bylo jejich poznávací znamení. Už jen za tohle si zasloužili rozbít hubu. Něco se najít muselo Bramborově brigádovou vzpomínku mám spojenou i s první vydělanou dvacetikorunou. Dnešním děckám by si také neškodilo trochu máknout. Tedy myslím na práci...

Hřeben v kapse nosil kdejaký jouda z Prahy. Ti chytřejší si uřízli ručku, aby jim netrčela z kapsy.

Takovýhle brigády mi přijdou jako na růžovo (spíše na rudo) natřená robota.

To jsou roztomilí malí brigádníci

U nás je písčitá půda, takže sázení brambor do vyhřátých důlků na 1. máje a podzimní vykopávání úrody mě bavilo. Školní bramborovou brigádu si nepamatuji, ale na odporné, páchnoucí prsty po trhání listů tabáku na poli JZD nejde zapomenout.

Nejkrásnější brigádníčci jsou ti Tvoji. Usmívám se, dík.

Věruš, tabákovou brigádu jsem zase já nezažila, muselo to být nepříjemný. Zdravím

No ještě, že jsem z Prahy a o tom hřebenu v zadní kapse to znám jen z doslechu.

Praha, nebo Brno, to máte jedno. Jak už píšu nad vámi klukům, hřeben neřešit! Díky

Mě bramborová brigáda nějak minula, zato jsem byla několikrát na chmelu. Byla to zhruba stejně špinavá dřina, akorát se člověk nepředkláněl dolů, ale hleděl vzhůru (drátování), nebo se snažil ukotvit rostlinku na drátě. A nejhorší byla česačka.

Ale jinak kromě manuální práce byla i zábava, takže je na co vzpomínat.

Díky za tvoje vzpomínky, Jitko.

Ač jsem ochmelka, tak na chmelu jsem nikdy nebyl, ale brambory jsem sbíral jak doma, tak u tety na Moravě. Jitko, krásní špunti na kraji pole.

Dodnes koupeme brambory na svém poličku na Valašsku

Jejda já už se fakt lekla, že je koupete

Já pamatuji, že jsme měli více jak jeden hektar polí osázených brambory. Sklízeli jsme je sami, to znamená rodiče + děti a dvě sousedky, často nás vyhnal déšť. Do JZD jsme vstoupili v r. 1960. Patronátní závod byla okresní nemocnice, pak je tedy chodili sbírat sestřičky a doktoři.

Ladislave, moc děkuji za příspěvek

My na "hnojárně" jsme místo sbírání zemáků, jezdili sbírat jablka a hrozny. Dovedeš si to představit puberťačky ve sklípku. To ani nechceš.

Tož, jelikož až moc dobře znám Valašky, tak si to dovedu představit