Váš text, plný všeobecného soucitu s každým na zeměkouli je sice z obecného pohledu správný. Podle něho bychom měli na svých bedrech nést veškerou tíhu dnešního světa. V teoretické rovině stále v pořádku. Nikdo ale nežijeme v teoretických podmínkách (to by ani žádné války nebyly) a nebýt sdělovacích prostředků, ani byste o všech konfliktech nevěděl. Jak byste s tím dokázal žít, že se někde válčí a vy nemůžete aktivně vystupovat na obranu prchajících?

Politika vám zkrátka nejde, už jsem to jednou psal.

Vaše poslední blogy stojí za to.....asi jste si nevšimnul několika rozdílů mezi dřívější migrací a tou současnou. Ti minulí, utíkali za prachama (proto chtěli do Německa), utíkali v 99procentech pouze chlapi(ti,co měli bojovat), Ukrajinci se chtějí vrátit a znovu vybudovat svou zem (na rozdíl od těch inobarevných), kterou si zatím skvěle brání. A v neposlední řadě, jsou to slované, skoro sousedé. Pokud toto nevidíte, je mi Vás líto.

Autor to pochopitelně ví. Mívá skvělé odborné texty, jakmile ale zabrousí na politiku a chce uplatnit bezbřehou teorii je to horší.

Já bych možná podotkl, že je naprosto normální, že váha informace klesá s naší geografickou nebo sociální vzdáleností od místa události. Takže podivování se nad tím, že to co se děje na Ukrajině je pro nás významnější, než když se totéž děje třeba v Afghánistánu nebo Barmě není moc na místě. Ano, je to trochu necitlivé, ale skutečně smrt člověka na opačném konci zeměkoule nás nezasáhne tolik, jako smrt souseda. A promítá se to i kvantitativně - např. informace o smrti našeho vlastního dítěte pro nás bude zásadnější, než informace o zabití 1000 obyvatel v Kamerunu. Takto to prostě je, a asi by bylo i zvláštní, kdyby to tak nebylo. Představme si, že by někdo hořekoval nad úmrtím 2 cizích Pákistánců více, než nad informací, že mu zemřelo dítě (s argumentem, že každý lidský život má stejnou cenu a tudíž smrt dvou lidí je zásadnější, než smrt jednoho člověka), to by bylo hodně absurdní...

Je mi špatně z toho neustaleho srovnávání arabských uprchlíků s ukrajinskými, ty arabští utíkají před válkou, vyvolanou ideologii, kterou ale sami nesou sebou a šíří dál. Rozhodně z většiny ti nebyly ženy a děti a další věc je, že nehledali země podle bezpečí, ale ekonomického profitu. Ukrajinci jsou tady naprosto jednoduše integrovatelní, utíkají hlavně ženy a děti a nečekám, že vyvolají vlnu sexuálních násilnosti, kterou z vděku vyvolávají hlavně mladíci z Magrebu, takže ano, vítám uprchlíky z Ukrajiny ale nic to nemění na mém názoru, že uprchlíky blízkého východu a Afriky má řešit Afrika a blízký východ

Všichni Afričani jsou Arabové, když napřed píšete o Arabech a pak o Africe? Mimochodem Blízký východ je zeměpisný název, proto se píše s velkým B.

Herr Turner, divíte se stejně nechápavě jako dnes ten novinář z bývalé NDR :-D

Nabízím ještě pohled z jiného úhlu. Migrace, jakkoliv vyvolaná, je jedním z prostředků hybridní války - udělat Evropě potíže.

A co se týče původu migrantů, zde bych si dovolil hodnotit, jak se v nové vlasti chovají, jak pracují - atd.

Ano, jeste nedavno ji predvadel Aleksander Lukasenko na hranici s polskem.

Pane Turnere, Vám zřejmě uniká, že nám je geograficky a kulturně Ukrajina tak blízká, že kdyby se o uprchlíky ze Sýrie atd. postaraly státy ve stejné vzdálenosti a ze stejného kulturního a náboženského založení, jako je tomu v případě běženců z Ukrajiny, tak by Evropa vůbec nemusela muslimské uprchlíky řešit...

Vám , pane Kroupo bohužel uniká to, co je podstatou a obsahem tohoto článku a jako v jiných případech reagujete na něco, co v článku není a jen mi to podsouváte.

Smyslem a meritem toho blogu je názor, že ty hrůzy, které sledujeme v přímém přenosu z Ukrajiny nám mohou mimo jiné otevřít oči a podívat se na mnohá jiná místa, kde se děje totéž a my to nechceme ani vidět, natož řešit.

Je vcelku logické,a v článku je to explicitně uvedeno, že řešíme Ukrajinu a nevezeme sem půl milionu Rohingů, ale to neznamená, že by nám ty jiné "Ukrajiny" měli být lhostejné, ba právě naopak.

Ta narážka v názvu článku, na kterou reagujete jako na obsah, je pouze takový malým štulcem těm, kdo jsou schopni činit rozdíly ve válkách, bezprávích a lidských utrpeních, což je ostudné.

Ukrajinci jsou nám pochopitelně bližší než někdo z druhého konce světa, kdo nechápe nás a my nechápeme jeho. Ale hlavní rozdíl bude v tom, že jsme do té solidarity byli nuceni, řešilo se, kolik nám přidělí imigrantů a podle zpráv ze zemí, které je přijaly, s nimi byly velké problémy. Na Ukrajince nejsou žádné kvóty a kde kdo pomáhá úplně dobrovolně. Lidé jsou totiž přirozeně solidární, nefunguje jen vynucovaná solidarita.

Myslím, že hledáte rozdíly tam, kde principiálně žádné nejsou. Každá situace je logicky specifická. Já se pochopitelně nesnažím o to, abychom řešili problém Rohingů stejně jako Ukrajinců. Pouze si myslím, že díky Ukrajině, kterou sledujeme a se kterou logicky cítíme, můžeme získat i zcela obecný fokus na války, hrůzy a bezpráví, které se dějí ledaskde jinde.

Váš pocit, že jsme byli do dřívější solidarity nuceni vyplývá pouze z toho, že jsme ji přirozeně necítili, protože se nás stejné utrpení stejných lidí žijících jen o dva tisíce kilometrů dál jakoby už netýkalo, a to asi i proto ne, že si hloupě myslíme, že asi jinak cítí strach, jinak bolest, jinak smutek, jinak hlad, protože jsou přeci úplně jiní...

Asi jste nevšimnul, kdo do Evropy migroval dříve, a kdo nyní. Já Vám to prozradím. Dříve se sem hrnuli mladí chlapci plní síly s mobily v ruce. Dnes sem přijíždějí ženy, děti a staří lidé. Pořád nevidíte ten rozdíl, kdo prchá před válkou a kdo migruje za lepším?

Tak hlavně ti chlapci a chlapi, co sem migrovali od roku 2015, nechali své ženy a děti doma v té válce a sami vzali do zaječích. Ukrajinští chlapi jsou jiní frajeři, kteří se nebojí za svou zemi bojovat, jsou to MUŽI, kterým ti muslimští uprchlíci, nesahají ani po nehet u malíčku na noze...

Rozdíl je jasný. Kdo chce, ten ho vidí, kdo nechce, ten ho nevidí.

To je tedy moudro neuvěřitelné

Podstatou tohoto článku je upozornit na události, mezi kterými žádný principiální rozdíl není, ale my se chováme, jako by byl.