Ano, byly časy, kdy jsme hry nejen objevovali, ale dokonce se je, pamětlivi všech nedostatků, zkoušeli tvořit - většinou bez nutnosti vrhat (kostkami, samozřejmě). Momentálně je her opravdu spousta, ale bohužel se většinou řadí k jedné ze čtyř základních skupin, pouze něčím ověnčené, což umožňuje vyhnat cenu ad absurdum. Ale dokud člověk hravost neztratil a má zájem objevovat něco nového (viz třeba dnes už poněkud zprofanovaný Carcassone), tak to s ním ještě není nejhorší. Anžto - kdo si hraje, nezlobí!

Vážený pane, já si rád hraji, ale jak jste možná pochopil z textu, jde o masakr, který mne psychicky deptá, cítím se být zahnán do kouta, ponížen, sháním se po papíru, abych napsal závěť. A to není hra ani žádná sranda.

Vy si, pane doktore, docela pěkně koledujete!

Trvale, všude a bezbřeze....vždyť víte.

Tome, to byl až bojový a náročný úsek života. Hezky jsi to popsal, určitě ti bylo horko i při těch vzpomínkáchHezkej den bez ČLOVĚČE NEZLOB-SE

Já se nezlobím, já si jen stěžuju....