Jinými slovy, jsme svědky důsledků našeho vlastního egocentrického postoje. Kdyby všichni pracovali v harmonii se zbytkem lidské společnosti, jak to dělá každá jiná složka přírody, nebylo by přetlaku a každý by dostal, co potřebuje, kdy to potřebuje a tolik, kolik potřebuje.

Zdroj: https://laitman.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=781739

Dovolím si s vámi (minimálně v některých tezích) nesouhlasit... I proto jsem citoval váš výše uvedený výrok.

---

Nejsem si jist, zdali v přírodě/lidské společnosti (pracující podle vás v harmonii e zbytkem přírody/lidské společnosti) není přetlaku a každý dostane, co potřebuje, kdy to potřebuje a tolik, kolik potřebuje. Např. lev, který vyžene ze smečky lvic starého lva, neváhá a zabije všechna žijící lvíčata (potomky starého lva). Dostal snad starý lev, co potřeboval (předal své geny dál?), dostala jeho lvíčata, co potřebovala (právo na život)? A takových situací, kdy se příroda ukazuje ve srovnání s lidskou společností jako veskrze krutá, lze najít přehršel...

Čili - pokud se člověk chová sobecky (ve svůj prospěch nehledí na zájmy druhých), chová se spíše v souladu s přírodními zákony (největší konkurenci pro člověka/zvíře nepředstavuje jiné zvíře, ale jedinec stejného druhu, tj. jiný člověk/zvíře). Přesně, jak to ostatně popsal již Darwin.

Samozřejmě souhlasím s tím, že by se člověk měl chovat (v souladu s křesťanskými tradicemi) více altruisticky (brát ohled na druhé), avšak v historii se tak stalo opravdu málokdy a nemělo to nikdy dlouhého trvání.

Přání "práce v harmonii se zbytkem lidské společnosti" je bohužel jen utopistické přání bez větší šance na úspěch...

Spíše jde o to, že jdeme neustále na hranu, technologie jsou specializovanější a jsem zhýčkanější.

Firmy se snaží tlačit do JustInTime, což má za důsledek, že když něco vypadne, vypadne celá výroba. Měli bychom mít dva dodavatele pro případ, že jeden vypadne, ale pro mnohé firmy by to bylo nákladné, tudíž se tohoto pravidla nedrží. Prostě, jdeme na hranu.

Kvalitní čipy dokáže na světě vyrábět jen pár firem a investice do továrny je obrovská. Nelze je přenastavit stroje, dovézt novou raznici a rozjet výrobu. Výpadek výroby je těžko nahraditelný, neboť technologie jsou mnohem specializovanější

Jsme zhýčkaní. Jsme zvyklý na to, že máme všechno hned. Tohle píšu z Asie. Tady když vypadne wifi, tak se nikdo z místních nepokadí a když vypadne dovoz zboží odněkud, prostě se koupí jiné. Případně se nekoupí nic, protože na nic nejsou peníze.

Většina evropských firem má obvykle dva i více dodavatelů daného komponentu. Drobný, ale podstatný detail je v tom, že i ten ne-asijský dodavatel má dodavatele kritické subkomponenty v Asii. V Evropě ani v Americe už neexistují kompletní výrobní řetězce. A jak čas poplyne, bude se to zhoršovat, už jen tím, že bude ubývat kvalifikovaných lidí. A až se odbourá i veškerý těžký a navazující energeticky náročný průmysl, zůstanou zde jen služby a lokalizované výroby, poskytující prekarizovaná zaměstnání. Už je pro to dávno vynalezený název. Skanzen.

Tohle je opět krize z důsledků státních zásahů.

Měl byste manuálně přehodit hlavu, Vaše deska přehrává neustále tu samou stopu dokolečka už několik let