Horste srdečné ahoe ze Středočeska, města byvšího sídla Velitelství střední skupiny vojsk SSSR v ČSSR - zaplať pámbu, že už je ta hnusná doba za námi. Ale to podstatné řeknu nyní - v knize Jana Procházky "Přestřelka z let raných padesátých zamedituje hlavní mužská postava, prezenčák aspirant Vojtěch, nad souvislostí kvality vojenské uniformy na vliv jeho erotického snažení dospívá k názoru, že kdysi kdysi musel být vojenský šat, na rozdíl od jeho současna, o hodně kvalitnější! No, když hledím na Tvé foto v nadpisu, myslím, že v době Tvého vojákování to tak zlé zase být nemohlo - být mladší a z té lepší polovice lidstva, při pohledu na Tvé foto bych už tál a nyl ... tak se, vzácný starší kamaráde, v dáli daleké měj!

Jardo, těší mě, že jsme aspoň virtuální kamarádi. I Ty se měj tam ve STŘEDOČESKU!

Jako bývalý tankista jsem zahrabal ve své brožované paměti a zavzpomínal na své brody. Sloužil jsem určitě o něco později než ty, takže důraz na bezpečnost byl vyšší, nicméně i tak k úrazům, i smrtelným, docházelo. Já měl to štěstí "že během mé služby(alespoň při těch brodech) se nic mimořádného nestalo".

Hezký víkend a dík za "pěkněsmutné" vzpomínání.

Vláďo, mrkni co jsem v diskuzi napsal Martinu Ireinovi. Povedenou neděli celé rodině!

Horste, pěkný, ale smutný článek, ale jo, tak to chodilo a kolikrát nemuselo... sám jsem zažil na vojně tragedie a věčná škoda těch mladých životů

Honzo, přeji rodině nevojenskou neděli!

Horste, vždy mně tvoje blogy rozveselily. tento však ne. Ty ztráty na životech při idiotskych cvičeních, kdy lampasáci ani neuměli číst mapy...byli jsme na vojně asi stejnou dobu 1958_60. Já u pěšáků kde bylo asi 6 tanků T34, které, když se ukázkově brodily, jely vždy na jedno určité místo, které přd tím ženisti vydláždili. Jinak by ten ruskej monstr z rybníka nevyjel. I u nás v Boru u Tachova bylo tankové neštěstí. Při jednom poplachu tank přejel vojáka. Mimořádka jako vrata. Tak Horste, vzpomínej dál...

Na vojně i v míru byly povolené ztráty na životech. Honzo, opět zdravím celou tvou rodinu a přeju hezký sobotní večer a povedenou neděli!

Jako vždy, Horste.

Honzo, život nejni jednoduchej, přesto ho máme rádi...

Horste!

Jitko

Také jsem sloužil u samostatného tankového praporu. Vedle cvičáku stála dřevěná budova, zamčená na visací zámek a nikdo tam nikdy nevlezl. Až jednou v rámci nějakého velkého úklidu tam poslali naši četu a zjistilo se, že se tam léta jen tak válí několik souprav k brodění tanků, kterých v té době byl velký nedostatek a útvary si je půjčovaly mezi sebou. Kromě toho tam byly stabilizátory hlavní tanků, údajně podléhající vojenskému tajemství, tankové hodiny a různé jiné "poklady". Jak se to profláklo, okamžitě se tam sjeli pantátové z divize a naše velení dostalo pěkný "kartáč". Inu, bylo to turecké hospodářství.

Milane, díky za tvou zprávu! Musíme na sebe dávat pozor. Ahoj!

Ivčo, nebyla jsi náhodou tankistkou?

Horste, Tvoje "nostalgicke" povidani si vzdycky rad prectu. Sice jsem trosku mladsi nez Ty, ale tu dobu sem zazil, mimochodem muj bracha byl na zacatku padesatych let u petepaku. Zdravim do Bavorska, jak ctu, tak to tam mate zrovna tak omezene jako v CR. U nas je to celkem v pohode, i kdyz se ted mluvi o zavedeni covidoveho pasu v tech par regionech, kde je nakazy vic.

Dane, teď snad člověk musí mít i štěstí, aby proplul zdravej. Ať se rodině ta nebo ten vyhejbá!

Horste díky za zavzpomínání a přeji krásné dny

Pavle, i já přeji slušné dny!