Horste, vždy mně tvoje blogy rozveselily. tento však ne. Ty ztráty na životech při idiotskych cvičeních, kdy lampasáci ani neuměli číst mapy...byli jsme na vojně asi stejnou dobu 1958_60. Já u pěšáků kde bylo asi 6 tanků T34, které, když se ukázkově brodily, jely vždy na jedno určité místo, které přd tím ženisti vydláždili. Jinak by ten ruskej monstr z rybníka nevyjel. I u nás v Boru u Tachova bylo tankové neštěstí. Při jednom poplachu tank přejel vojáka. Mimořádka jako vrata. Tak Horste, vzpomínej dál...

Na vojně i v míru byly povolené ztráty na životech. Honzo, opět zdravím celou tvou rodinu a přeju hezký sobotní večer a povedenou neděli!

Nápodobně Horste!