Moje heslo je - takovej pes, abych ho unesla v náručí. No tak mám už druhou malou kníračku, která je dobrák, kterej ani neví, že má zuby.

Já bych synova přerostlého yorkšírka také unesla, kdyby sebou stále nemlel a někam se nedrápal...

Nemůžu, já mám psa, tak jsem king. Když vidím ty jedince s "posilovači ega" v lese, radši zdrhám.

Se Ti vůbec nedivím

Není vše tak jednoduchý jak píšete a zdá se. Můj pes nemá rád psy obecně, feny jsou OK. K lidem a k dětem OK. Je to má vina? Neumím ho vychovat, měl špatnou socializaci?

Ne, v 6 měsících na cvičáku na něj zaútočil velký pes, kňučel strachy, přiští týden se mu už postavil a vrčel.

Následně jsme tento cvičák opustili a zkusili jsme několik jiných a také několik odborníků na výcvik psů, bohužel ta vzpomínka je stále živá a není v silách člověka to radikálně změnit, jen trochu utlumit a snad přinutit k ignorování.

Takže vaše doporučení..pořiď si a starej se plním, ale bohužel nerozumím mimoverbální komunikaci mezi psy, abych mu byl schopen vysvětlil, jak být k ostatním psům ten vzornák.

Někdy je to opravdu složité, když se zkombinuje blbá náhoda s určitou povahou. Není to vaše vina, je spíš otázka, zda bylo možno odhadnout, co se na tom cvičáku stane a předejít tomu. Když už to tak je, je to pro Vás spíš nelehký úkol, tedy neustále hlídat, aby nedocházelo ke střetům.

Ceká nás prázdninové hlídání synova yorkšírka, který vyrostl více než měl, takže je to docela silný terier. Už uznal, že babička s dědečkem se poslouchají a stojí nad ním. Ale koucourek Ginger, je nějak pod ním, a tak Gingera mazlíčka nesmíme pochovat, pohladit, protože pejsek startuje, Je žárlivý. To zase budou rodea.... Díky za článek

Cliff taky startuje na každý náznak pozornosti někomu jinému. I dvounohému mláděti. Kočky se zase stydí za mazlení, tak musí tajně před ostatními...