Mistrně zahrané i napsané. Děkuji, Tomáši!

s první půlí Tvé věty naprostý souhlas, Horste.

Od Tebe to Alžběto, těší dvojnásobně.

moc hezké do bílého nedělního rána a díky za ten klavírní kus. A i když je to trochu mimo, samozřejmě jste mi připomněl jeden ke škodě zapadnuty skvělý film Záře. S Gfoffreyem Rushem Johnem Gielgudem. O geniálním klavíristou Davidu Helfgottovi. Jeho sen...zahrát Rachmaninova. Ten film...i když rodina kritizovala...je přínosný v mnoha rovinách.. Jak i ten co tu skladbu hraje , musí být génius a co to znamená skutecna láska bez výhrad. Je tam mnohem víc pozoruhodných a velmi složitych rovin. A hudba ve filmu...Rachmaninov. :) film mozna znáte. Dík za povídku a hezkou neděli, Tomáši.

děkuji a na film se určitě podívám, protože ho neznám.

Nádhera... a Rachmaninov, to je reklama na vášeň :)

souhlasím, je to můj oblíbený autor. Děkuji Vám Filipe a přeji fajnovej den.

Také přečteno jedním dechem, Tome. To není blog, to je literatura.

Bez dechu.... Ten klavírista má ještě šanci. Bylo by zajímavé pokračování o tom, kdo bydlí v jeho vile...

Dokud žijeme, Olčo, máme všichni pořád šanci.

Nevím, kdo v té vile žije, myslím, že je tam sám a tak trochu i ztracený

Díky za nákuk a přeji hezkou neděli.

Tomáši, skvostné! To je povídka, která bere dech, včetně hudebního dodatku. Kdybych mohla čtenářům něco doporučit, pak by to bylo: pusťte si klip, který má autor vložený na konci povídky a současně s poslechem ji čtěte. Teď je to teprve síla, co?

Vnímaví čtenáři jsou moje velká radost, Zdenko.

Krásnou neděli.

No ten konec mě dostal. Ten si musel prožít život znovu.