Děkuji za připomenutí a přeji hezký den

Děkuji za důstojné připomenutí jedné z nesmutnějších a nejhrůznějších částí lidských dějin, která odstartovala zrůdnosti, na které se bojím i jen pomyslet.

Bohužel je asi stále nutné všechno připomínat, i když by bylo pro lidi mnohem lépe, kdyby se to nemuselo dělat.

Karma. V podstatě není co dodat..... jenže...

Včera jsem četl, že značná část Němců by uvítala v čele státu vůdce - nemysleli zřejmě Führera ve smyslu Hitlera, ale stejně to cosi signalizuje. U nás je to podobně. Jenže pak stačí, aby ten přišedší vůdce byl poněkud více psychicky narušen, než dosavadní a něco na způsob třetí říše (nemyslím jen Němce) není zcela nereálné. Stále existuje značná část populace, která je nepoučitelná, buď proto, že to nezažili na vlastní kůži, nebo z jiných (ne)morálních důvodů.

Je nezbytné připomínat šílenství nacistů a jejich cíle vyhladit některé rasy a národy. Snad i ti "pomýlení" změní své xenofobní až rasistické smýšlení a latentní agrese a přidají se k tlaku na ty, u nichž se o latenci nejedná.

V dnešní době narušené různými exody a migracemi, válkami reálnými i hybridními je slovo rozumu vzácností a spíše nevítané. A přesto je nutné, nezbytné a potřebné. I proto zasloužíte dík za připomenutí nelidskostí a hyenismu despotického režimu.

Děkuji za laskavá slova. Mám stejné obavy z toho, že lidé jsou nepoučitelní a mají pocit, že nějaký člověk za ně vše vyřeší.

Dík, za článek.

Dobře, žes připomněl.

Moje matka když ukončila 6. třídu, tak její tatík už ji v r.1923 poslal do služby, aby si na sebe vydělávala. Děcek jich doma bylo 9. Jako služka pracovala celou dobu u různých lidí a nejlépe se měla od ledna 1937 do dubna 1939, když byla v Hranicích služkou u rabína Rabín s manželkou pak bohužel později skončil v Osvětimi, ale jejich 2 synové stihli v březnu ́39 přes Rumunsko se dostat do Palestiny.

Moje maminka také jako dvacetiletá solužila (a opatrovala dvě děvčátka) v rodině židovského podnikatela. (Řezník a majitel hospody). Byli to velmi slušní lidé, vždycky na ně ráda vzpomínala. Bohužel všichni, celá rodina, i s těmi dětmi, zahynula v německém v koncentarčním táboře...Ve valašské obci, tam kde žila, jim občané postavili velký pomník. Maminka už nežije, ale já, kdykoli tam jedu k příbuzným, vždycky se u pomníku zastavím. Pogromy na židovské obyvatele existovaly v Evropě odedávna, zanamenávány jsou asi až od středověku - a německá "Křišťálová noc" byla jejich vyvrcholením" - buhužel v době tzv. "moderní". Zvěrstva, která se tehdy stal,a jsou neomluvitelná... -A to už nemluvím o době za Hitlera, o holocoustu. (A že kdysi za řečnickým pultem v PS použil výraz - (nastane "noc dlouhých nožů") i jeden tehdy z našich čelných politiků, považuji za naprosto nepřijatelné. Bohužel i dnes, si některý diskutující, dovolí nenávistná slova proti těm, kdo vysloví názor nesouznějící s tím jeho. Zlo se z počátku vždycky šíří nšnápadně - ale ty konce... Mysleme na to. Díky za připomenutí té otřesné události.

Je třeba tyto strašné věci stále připomínat. Také je velmi silný je příběh s písní a těmi dvěma chlapci, kteří vyskočili z vlaku. Až mě zamrazilo. Ale oba si zcela jistě vysloužili slíbený podíl. Jeden obětí vlastního života a druhý tím, že svěřený úkol dotáhl k úspěšnému završení.

Je dost lidí, kteří říkají: "Žijme dneškem, vždyť má dost svých problémů, proč stále vytahovat ty staré, zlé věci?" Mají tím tím většinou na mysli zločiny nacistů, zločiny komunistů, atd. Ale ty se rozhodně mají připomínat, je třeba o nich vědět právě kvůli tomu, že člověk není dokonalý, je náchylný k dobrému i zlému a je v určitém smyslu stále "všeho schopný"

Holocaust a zločiny komunizmu ukazují na kořen zla ve světě. Jean Marie Lustiger mluvil o tom, že nejhlubší motivací nacizmu byla nenávist vůči Bohu a právě proto ze zaměřil na Židy jako na to nejmilovanější, co Bůh ve světě má, tedy na vyvolený národ. Překlad rozhovorů s J. M. Lustigerem z francouzštiny do slovenštiny se připravoval ve druhé polovině 80. let ještě za komunizmu a měl vyjít v samizdatu, ale přišla do toho změna, a tak nakonec už vyšel ve svobodných poměrech v roce 1990.

Také papež František často mluví o tom, že potřebujeme dobře znát svoji minulost jak v pozitivním smyslu, tak i v tom zlém, co se stalo a co zůstává stále varovné. Že je třeba mít v životě vyvážené tři složky: minulost (paměť), přítomnost (cesta) a budoucnost (naděje). Paměť, cesta, budoucnost. Tohle Františkovo shrnutí se mi líbí.

K tomu nelze nic dodat.

Připomínat je to nutné. Dnes nechápu tu podporu Evropy např. Iránu, který se Izrael snaží zničit. Ale počkejte až vám tu jeden profláknutý vysvětlí, že oběti nacismu jsou nic proti obětem zločinné západní demokracie. Ode mě karma.

Předpokládám, že v onom profláknutém zbyla aspoň kapička soudnosti a napře svůj intelekt jinam.

Jinak díky za přečtení.

Lidská nenávist člověka provází celou jeho existenci. Co to je? Trest boží?

Křišťálová noc, jedna ze zrůdných událostí. Děkuji za článek Tome.

B-h v tom nemá Alžběto, vůbec žádný podíl. Je to na dlouhou diskusi, která se - snad - uskuteční....pěkný den vinšuju

Myslím si, že židé a to nejen v Izraeli chodí s otevřenou ránou a nechtějí aby se zahojila, je to vzpomínka na holocaust. Lidé by neměli zapomínat.