Úplně vás vidím tety , moje

Seš si jistá, že jsme to opravdu my?

Asi je to mimo téma, ale konec článku a nenápadná zmínka "Dvě báby" mi rozehřívá krev a zpívám

"Čas žádá svý a mně se krátí dech

když před kaplí tu zpívám na schodech

...svou píseň vo nebi kde bude blaze mi,

víc nechci mít domov svůj na zemi..."

Spirituál kvintet z černošských cholárů

Ta písnička je dlouhá, jde ze srdce a jmenuje se v češtině "Dvě báby".

Hano, krásný a díky!

No takový tamto to, no víš co!

Vím, dokonce přesně

Jitko, i u mě dobrý... akorát jsem dnes strávila hodinu vzpomínáním, jak se jmenuje campari. Nakonec jsem musela vygůglovat (aperetiv, hořko-sladký). Jak to bude vypadat dál, to si raděj nepředstavuju...

Buď blahořečen strýčku Gůgle!

U mně taky dobrý. Akorát už teda nevím, co.

Ale já vím! Nechybí vám vtip a to je hlavní!

U mě zatím ještě taky celkem dobrý, ale občas si nemůžu vzpomenout na TO..., jak se to jmenuje, no to je jedno...

Ale nakonec se probereš, ne?

Jo jo stáří přichází. Jitko, já zapomínám jména. Měj se fajn

Já taky Alenko

Přijměte mou gratulaci k dobrému a přání, aby vám to vydrželo hodně a hodně dlouho a nezhoršovalo se to.

Ano, pokud si "výpadky" uvědomujete a následně to "docvakne", je to v pořádku. Dokud nebloudíte a blízcí vás nemusí hledat po celém městě, tak furt dobrý.

Pavle, je to tak, jak píšete. Je to v podstatě sakra vážná věc, vím, o čem je řeč, ale dokud jsme schopni to zlehčovat nadsázkou a jak píšete...včas si vzpomeneme...JE TO FAKT JEŠTĚ DOBRÝ! Moc díky za příspěvek

Jitko, to je parádní . Krásně jsi popsala klasický rozhovor snad každého nad padesát. Taky je moc hezký, když jde řeč typu: ale víš, která herečka, taková ta blondýna, jak hrála v tom, no o těch horách, a hrál tam s ní ten, no ten jak hrál jako mladej v tom seriálu o studentech, sakra, jak se ten seriál jmenoval...

To je přesně ono, na to už mi nezbylo místo! A pak dlouho do noci přemýšlím, jak se sakra jmenovalo to či ono, pokud jde o jména, jsem schopna vzít kalendář a listovat...ale pak ta úleva!!!

Cožpak do práce, ale až budeme bloudit domů, to bude bájo

A když se budeme smát a nebudeme vědět proč, tak to bude teprv malér, uf!