Jeden známý, ředitel větší firmy, zásadně s Angličany mluví německy a s Němci anglicky. Nevím jestli s Číňany nemluví třeba slovensky. Své kouzlo to má, zejména když je člověk připraví o domácí hřiště. Honzo karma!

Díky. To má něco do sebe, nerodilému mluvčímu se dost často líp rozumí, neb mluví pomaleji a jednodušeji

Jsem Čech, ale žiji 35 let v Kanadě. Při návštěvě rodné země mám problém s vykáním. Většina z vás ví, že v angličtině se tyká a pokud začínám hovor s osobou kterou neznám, použiji...slečno, či paní nebo pane, ale dál si již vesele tykáme.

Stává se mi první týden pobytu, že prodavačce tykám a návštěvě se také zapomenu.

Ale zase mě překvapuje často používané slovíčko v české mluvě, fakt, které je v řeči anglické dost neslušné.

Co je na slůvku "fact" neslušného ? Že se zaměňuje za "fuck" je věc jiná ...

Velmi jsem se pobavil.

Podobnou zkušenost, ne tak pikantní jako Vaše, ale s Čechy, která se mi kdysi stala ve Furthu. Neprotrpěli jsme si na žádné bílé pláště s vizitkama, ale jednoduše na krátká černá trika a saka. Chtěl jsem si snížit teplotu na radiatoru otočným termostatem a ten krám (tehdy novinka) mi zůstal v ruce a půlka se vyspala na zem. Odložil jsem sako a v kleče to dával dohromady. V tu chvíli sekretářka přivedla očekávanou návštěvu z CZ hodlající presentovat cosi od Cisigraphu a protože neměla čas, návštěvě jen otevřela dveře a šla pryč. Ti dva tam postávali, německy jsem poprosil, jestli někde na zemi nevidí pružinku, protože bez ní to nedám dohromady a přitom hledání a skládání jsem si v češtině vyslechl nejen to, že nepřijeli proto, aby lezli po zemi a pomáhali nějakému udržbářovi, ale jestli bude vůbec o Strim100 zájem, jestli stihnou další firmy, jestli přespí v autě nebo hotelu atd. Přeskočím následnou trapnou situaci a večer jsem je vzal do Nurnbergu na pivo, jako odškodné za zbytečnou presentaci a omluvu za žert, díky kterému jsem se toho dozvěděl více než jsem měl - že umím výborně česky, jsem odhalil až po presentaci.

To je povedená historka a opět ukazuje, že je vše otázkou vůle či nevole si porozumět, a to nejen jazykově

taky mi připadá že se ta naše krásná čeština vytrácí-proč si říkáme blogeři a ne třeba sloupkaři?

Dobrý příklad, Libu

To se mu povedlo!

Taky se mi už párkrát povedlo oslovit kvůli cizímu jménu anglicky, i když normálně uměl česky...

Ale s těmi divnými písmenky na mě nechoď! A coffee se píše coffee.

Aspon vidis, jak jsem na tom s cizimi jazyky, ty domecky jsem si musel najit a v kave seknul chybu. Ale neda se svitit, musi to pockat do rana, protoze uz jsem v pelechu, z mobilu to nejde editovat a vstavat uz nehodlam ani kvuli kafi. Snad to lide prezijou:)

To je přesně ono, když se chce, tak to jde.