Prijemne cteni, cloveka potesi, ze takova mista jeste existuji. U nas na vsi to neni zadna slava a v Praze uz vubec ne. Ale kupodivu i tam clovek obcas narazi na misto, kde si ho s usmevem zapamatuji

Tak to mám asi dost štěstí. díky, Jane, že jste se stavil a pozdrav koťatům.

Inu, je vidět, že asi nejste z centra běžného velkého města.

To se to vykládá o náměstí, spolužačkách maminky, mávání s půkou chleba a jiném sentiment jak od Ignáta Hermanna. (Prosím, nezaměňovat se současným ministrem kultury.)

V našem "náměstí" ve východní čtvrti Prahy kraluje druhořadý supermarket, dvě zoufale se drížící masny, kde na vás nemávaji, ale kde vás zoufale vyhlížejí. Vyhlášená cukrárna "po mamince" byla prodána majitelkou nějakým Ukrajinkám, které to do dvou let zavřely; nově otevřená kavárnička překypuje zastaralým zboží a otráveným personálem se spoustou práce za minimální mzdu; nadnárodní drogerie, pošta, dvě banky a tři vietnamské obchody.

Opravdu idylka malých obchodů.

No vidíte, pro mne Praha není "běžné velké město". Prostě je Praha Prah...velká, jiná, pro nás "venkovany" výletní. Ale sentiment není ani tady, jen prostě lidi, co mají k obličeji i příběh a jejich zákazníci zas mají příběh pro ně.

Kdybyste měl cestu, provedu vás :-))