Moc příjemné čtení.. :) mívala jsem kamarádku z Iránu...    Těším se upřímně na další čtení - vymýšlet si za sebe téma nebudu, ráda přečtu vše, co napíšete.. :) děkuji :)

Škoda, že se lidstvo nedá osvobodit od Islámu. To by bylo naráz šťastných lidí....nejen v Íránu.

Do Persie bych se jel podívat na památky, to jo, to by mě lákalo...jinak Íránky jsou krásné ženy Ale celý ten náboženský blázinec v zemích Středního východu mě spolehlivě odrazuje, abych tam jel....ale jinak autorko piště dál o Íránu, je to velmi zajímavé, děkuji

Pěkně napsané, dávám karmu. Určitě budu rád za další Vaše příspěvky. Irán mne také hluboce zajímá nejen ze stránky šiítské tradice dvanáctníků, ale zejména vzhledem k zoroastriánskému náboženství a tradici...

Mela jsem jeste pre rokem 79. na ceste z Australie mezipristani v Teheranu a uz jsme se necitili dobre ani na letisti, meli jsme cely den, za jinych okolnosti bych se podivala do mesta, ale neco uz bylo v "lufte".

Tady zije hodne Irancu z te doby, nekolik spisovatelu, zkuste si precist autobiografii zeny, ktera byla prvni soudkyne v Iranu, jako studentka ze stredni vrstvy, kdy jezdili s rodinou lyzovat.....take protestovala, zucastnila se kazde demonstrace.....ale pak ta studena sprcha a vezeni...obdrzela Nobelovu cenu, ale nesmela si pro ni jet.

Shirin Ebadi - Wikipedia, the free encyclopedia

en.wikipedia.org/wiki/Shirin_Ebadi

Uzasnou prirodu, bez hloupych hesel a bubaku najdete vsude, Novy Zeland, Australie, casti Afriky....svet je veliky, proc zrovna nekam, kde se lide stale jeste boji promluvit, mame zde par studentu z Iranu na UNI, nejradeji by se zde ozenili.

Zdravím Vás. Jsem příznivcem IvČRN, nehážu "všechny do jednoho pytle"-zejména ne z Íránu, kde je společnost opravdu unikátní a hlavně..musím říct, že jste napsala vynikající blog, informačně hodnotný, čtivý a zajímavý, prostě jsem to přečetl jedním dechem. Fakt paráda

Velmi pěkné, a pro mne i spousta nových informací. 

Mimochodem - kdysi dávno pradávno jsem četl, že v původní Persii platilo, že host nesměl u hostitele nic přehnaně chválit - protože hostitel, aby právě vám popisovaným zvyklostem vyhověl - mu pak musel ten předmět darovat, když se hostu tak líbil.  Je to nějak podobně i dnes?

Pokud mne paměť neklame - s jídlem se tehdy pojilo mnoho dalších konvencí - nepochválit jídlo mi přijde vůči hostiteli neslušné, pochválit ho na druhé straně vystavujeme hostitele povinnosti, aby nám naložil další porci, když nám tak chutná.  Takže pochválit a nechat poslední sousto nedojezené, aby bylo jasné, že více už nemůžeme? 

Pochopitelně nevím, v jaké míře se tyto zvyky udržují dodnes.

Díky a hezký víkend přeji.

ano, pořád to funguje, je na senzibilite hosta, aby odhadl kdy by hostiteli už způsobil větší majetkovou újmu a dar odmítl:-) s jídlem je to těžké, je tak dobré, že málokdy zůstane nedojezené

vam karmu, a o Irancich vim. Vsude kde jsem se s setkal s Iranci v zahranici, se netajili k odporu teokraticke vlady ve sve zemi. A jsou i jinak k Islamu kriticti. Pochopitelne to byli lide se vzdelanim. Na vesnici to bude zrejme velmi jine.

A kdyz jsem videl film Persepolis, tak me to hodilo do meho mladi. To je jako za totace v 50. a 60. letech (pote jsem uz byl emigrant). Je to to same ale ve zelenobile. Takze vy asi jako mlada to nepamatujete, my starsi to spise pochopime. Ten samy slendrian. Akorat to nase nabozenstvi ktere nas opruzovalo byl komunismus bez boha.

Určitě piště dál o životě v Íránu, to dobré i to horší :). Přesně něco takového je potřeba, protože jak všichní víme, nedostatek informací plodí strach, a strach plodí obranné reakce jako jsou předsudky, xenofobie i rasismum. Fakt super článek :)

on ale Islam je nebezpeci, to by vam ti vzdelani Iranci vysvetlili take.

Díky za autentické povídání. Tyto příspěvky mají hodnotu, popisují, sice subjektivně, ale přesto zřejmě věrně místní realitu. Na rozdíl od různých ideologických konvičkovských bludů.

Děkuji za skvělý článek. Za jeho objektivitu. Nikdy jsem v Íránu nebyla, nejspíš se tam nikdy ani nepodívám, ale skutečně jsem se při čtení přistihla, že si to všechno představuji, jako když sním. Jako bych tam v tu chvilku byla. Nádherné, i složité zároveň. Žádná selanka, ale člověk dokáže životu zde propadnout. Zajímalo by mě, jestli by se íránci - peršané - nechtěli vrátit ke kořenům. Islám přece není původní náboženství. Když jsou tak hrdí na to, že jsou Peršané, a je jim nepříjemné, když někdo řekně, že jsou Arabové.

Ano, jak jsem to řekla v jiném komentáři, ale je to delší proces a potřebuje osvětu a svobodu (propagace předislámských kultur je omezena a odstoupení od islámu je přímo kriminalizováno)