Je trochu smutné, jak se svět díval na Polsko. Co se týče vyhánění Němců z našich zemí, přidám několik citací:

Dekret prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa (z 21. června):

"přiznati výjimku z konfiskace (lze) jen tehdy, prokáže-li dotyčná osoba, že se aktivně účastnila boje za zachování celistvosti a osvobození ČSR. Trpění pod nacistickým nebo fašistickým terorem nestačí pro vynětí zemědělského majetku z konfiskace".

*Beneš, 8. září 1941, depeše pro Ústřední vedení odboje domácího: "Počet Němců u nás musí být ovšem bezpodmínečně zmenšen o jeden milion nejméně. To musí být pro nás program minimální. To znamená tudíž mít dva programy: a) maximální: zachování historických hranic při vystěhování všech Němců, b) minimální: zbavení se aspoň milionu Němců za cenu každou, tj. se zachováním původních hranic, eventuálně i za cenu menších a pro nás

snesitelných hraničních ústupků."

*Beneš na Staroměstském náměstí 16. května 1945:  "Bude třeba (…) vylikvidovat zejména nekompromisně Němce v českých zemích a Maďary na Slovensku, jak se jen likvidace ta dá v zájmu jednotného národního státu Čechů a Slováků provést." *Příručka Přehled předpisů o Němcích a osobách považovaných za Němce, kterou vydalo ministerstvo vnitra koncem roku 1946 pro národní výbory pro posouzení viny obyvatel německé národnosti: "Je zřejmé, že činnost, která záleží např. v poslechu zahraničního československého rozhlasu, rozšiřování zpráv z takového pramene, neudání osob poslouchajících takový rozhlas, sbírání a rozšiřování letáků shazovaných spojeneckými letadly nebo vědomost o existenci nebo pobytu parašutistů a partyzánů, není soustavnou a závažnou činností v podzemním hnutí odboje. Právě tak nelze nazvati např. neudání prchajícího vězně z koncentračního tábora nebo zajatce, anebo nemocného parašutisty pomocnou činností těžkou a nebezpečnou."

Myslím si, že není důvod si nepřipomínat lidickou tragedii. A přehnaně se omlouvat za to, co se dělo po válce. USA taky neřeší vybombardované Drážďany, nebo shození atomových bomb nad japonskými městy.

Nedávno jsem četl článek o zabíjení karpatských Němců po válce. Šlo o největší masakr na Moravě.  Postihlo nejen muže, ale i ženy a děti. Celkem 265 zavražděných.  Jde ovšem o český zločin ? Myslím si, že ne. Hlavním iniciátorem byl velitel jedné jednotky, který pocházel ze slovenské Petržalky. V době Slovenského státu byl členem Hlinkových gard, dobrovolně se přihlásil na práci v Říši a pak dokonce k boji na východní frontě. Jeho sourozenci taky kolaborovali s nacisty. Po válce se ovšem dal ke komunistům a nejspíš si chtěl zasloužit karieru.

Myslím si, že dnes spíš bychom se měli bránit, když někdo tvrdí o 250.000 zabitých po válce. Tato lež padla i v evropském parlamentu.

Útěk Němců před východní frontou stál několik tisíc životů. Také desítky tisíc českých Němců padly na východní frontě, třeba u Stalingradu. To číslo, 250 tisíc, vychází z rozdílu před a po válce, pro celou tehdejší ČSR. Jenom českých Židů zahynulo 89 tisíc, ale ve vyhlazovacích táborech. Celkově se udává válečné ztráty ČSR na lidech těsně pod 400 tisíc. Kolik z nich se započítalo do německé menšiny, kolik z nich figuruje ve více statistikách se už nepodaří zjistit. Považuji to za sprostou lež, když se zavraždění Židé počítají za oběti českého odboje.

Dobry clanek, ten bude mit nizkou karmu, jak uz to u dobrych clanku byva