Dívám se okolo sebe a připadám si jako v pohádce o Šípkové Růžence, kde všichni spokojeně spí a spí a nic je netrápí, kdy jsou svým způsobem všichni šťastní a sní si své sny o životě, kterým žijí, no zkrátka pohádka.......
Jasně, chápu, žít si ve svém světě iluzí a vlastní blaženosti je super, stejně jako automatické komentáře ke všemu špatnému co se okolo nás děje, včetně převzatých názorů komentátorů a odborníků z různých médií od tisku až po televizi, ó jak je nádherné nemít vlastní názor a přebírat cizí. Jenže, je velký rozdíl mezi apatickou konzumací většinou špatných zpráv (všechny dobré zprávy média vyčerpala již za socialismu) a fyzicky učinit rozhodnutí jít situaci změnit teď hned. Nemyslím tím samozřejmě okamžité protestní akce na náměstí ihned po skončení televizních zpráv. I když, proč ne...ale raději ne.
Co ale chci říci, podle toho co se okolo nás děje a nemyslím tím současné dění okolo migrace uprchlíků, myslím co vše si necháváme od státní moci líbit. A oni nás zkouší dál kam až můžou zajít a vědí, že se nic nestane, pár novinářů nebo reportérů sice každou kauzu rozklíčuje, popíše nekalosti od začátku do konce a nic. Moji přátelé v cizině vždy komentují aféry našich politiků a státních úředníků, povídáme si o tom a já se už dopředu děsím obvyklé a vždy stejné otázky "a co, už jsou ve vězení?". Přikývnu, přestože vím, že nejsou a nebudou, dokonce vyšší post nebo lépe placenou trafiku dostanou. Přikývnutím se tedy takticky vyhýbám záplavě dalších nepříjemných otázek typu "a to s tím veřejnost nic neudělá?"..a jiné ve stejném duchu.
Ztrácíme paměť? Kupónová privatizace, odpouštění státních dluhů jiným zemím, prodej zlatého pokladu, skokové zadlužování naší země, stanovení veksláckého kurzu koruny vůči marce, tunelování bank i Blank, kampeličky, H-systémy, amnestie, solární elektrárny, kmotři, lobbisté, topné oleje, stále stejná jména politiků za různými kauzami....vyjmenovat vše by bylo na tisíc a jednu noc.
Zajímá nás více jaké auto má soused nebo kam jel na dovolenou, nezajímá nás to podstatné co by mělo.
Tím podstatným je politika našich politiků, jednoduché zákony pro nás lidi, snadná legislativa v podnikání, třeba i do budoucna dostupná pitná voda bez nadnárodních firem. Proč to děláme jinak? Proč?
Co se musí stát, aby nás to jako občany sjednotilo? Člověk je od pradávna nastaven k životu ve společenství, ne samotář zavřený s plnou lednicí u televize, ale tento způsob těm kteří nás ovládají vyhovuje, odvádí naší pozornost k aférám celebrit, ke zmanipulovanému sportu i sázkovým hrám. Jak říkali kdysi dávno řečtí vládci, lidu je potřeba dát chléb a hry a nic jiného jej nebude zajímat. Jak nadčasové a pro naší i českou populaci pravdivé.
V historii českého národa jsou revoluční tradice, máme to mít v krvi, tak proč nic neděláme?
Nebo čekáme, že za nás půjdou do ulic migranti, přistěhovalci nebo někdo další? To už bude pozdě.
Ještě máme v záloze blanické rytíře nebo někoho jiného, ať nemusíme ven od televize :-)
Přeji hezké třeba i malé zamyšlení.........
L.D.
