Ani spokojení ani motivovaní
Jiní jsou zase toho názoru, že život obyčejného Kubánce se zlepšuje, že probíhají změny k lepšímu, byť pomalu. Nástupce Fidela Castra nedávno prohlásil: „Dosažené výsledky nás neuspokojují, ale ani nás nedemotivují.“
Jak si to ale máme vykládat? Jakým způsobem nás motivuje něco, co nás neuspokojuje?
Včera jsem se prošla po Santa Fe, malé pobřežní obci na západě Havany, a aniž bych nějak usilovně hledala, narazila jsem na tři osoby, které by mohly vysvětlit toto nejasné vyjádření Raúla Castra ohledně přínosu prováděných změn.
Na naše otázky odpovídali dva muži, oba se jmenovali Pedro, a starší paní Juana Marchante bydlící v ulici 15.
Od doby, co Raúl Castro pootevřel v kubánské společnosti vrátka umožňující činnost pouličních prodavačů, je Pedro Martínez soukromým prodavačem pečiva. Začal tuto práci jen s holýma rukama a pytlem s dvaceti třiceti librami chleba přes rameno, za který dostal asi dvacet pesos denně. Nikdy mu nic nepatřilo. Dnes už je na tom o něco lépe, ale nejistota ho neopouští, protože jako všichni ostatní dobře zná tradiční hospodářské obraty režimu. „Jsem si vědomý toho, že o svůj vozík můžu kdykoli přijít,“ říká.
Před necelým rokem ve svém podnikání pokročil kupředu. Svoji rikšu proměnil díky získanému živnostenskému oprávnění v inovační dopravní prostředek, na kterém vozí veškerý chléb, který dokáže prodat a který nakupuje ve státních pekárnách. Dnes už jsou jeho výdělky vyšší a jeho rodina se má o něco lépe.
Druhý Pedro, příjmením Orúe, bydlí v ulici 296, skoro na samém konci Santa Fe. Jeho příběh je poněkud odlišný. Jeho předkové z rodiny Orúe patřili k majitelům rozhlehlých pozemků v oblasti El Roble, na kterých se po dlouhá léta praktikoval chov dobytka vyhlášený po celé zemi a které byly po kubánské revoluci znárodněny.
Pedro Orúe dále žije na jedné z farem, ale vlastní pouze několik metrů půdy kolem domu. Na tomto pozemku vysadil krásné stromy, jejichž ovoce každého zaujme. Pěstuje broskve, fíky, hroznové víno, guanabany, výtečné roubované kvajávy a mnoho dalších plodin. Díky nedávno zřízené živnosti tyto rostliny množí a za lidovou cenu prodává, a zajišťuje tak obživu pro sebe a celou rodinu.
Když se ho zeptám, jestli se cítí spokojený, odpoví tajemným úsměvem. „A motivovaný?“ ptám se ho znovu. Místo odpovědi se opět usměje. Pak říká: „Obklopuje mě má velká láska, mé exotické rostliny.“
Osmdesátileté stařence Juaně Marchante se daří hůře. Proto není v životě spokojená, natož motivovaná. Podle sousedů už více než půl století doufá, že jednou bude žít v důstojném obydlí, jak jí od začátku revoluce vždycky slibovali.
Celý život pracovala ve státní sféře jako uklízečka a nikdy nezažila pocit, že by její spánek chránily pevné stěny a střecha nad hlavou. „Jednou mi ten barák spadne na hlavu,“ říká a dívá se na mě téměř vyhaslýma očima.
Když trvám na otázce, jestli jí zbývá nějaká naděje na lepší život, sotva mě slyší. Odchází, a já slyším, jak opakuje: „jednou mi ten barák spadne na hlavu.“
Tania Diaz Castro
Havanští kejklíři
Jsou to naši novodobí kejklíři. I když žijí v 21. století, jsou symbolem kastrovského socialismu, který se na Kubě drží zuby nehty. Podobají se potulným umělcům, kteří se poprvé objevili v Evropě, kde se ve středověku živili tím, že se starali o zábavu na náměstích a veřejných prostranstvích.
Tania Diaz Castro
Zázračné houbičky
Každý na Kubě zná čínské houbičky na nádobí, které jsou zastaralé a nekvalitní, a protože se patrně nikde jinde na trhu neuplatnily, prodávají se kubánské vládě.
Tania Diaz Castro
Příběh Roberta Bahamondeho
Jednoho dne, začátkem března roku 1989, se inženýr Roberto Bahamonde probudil velmi brzo ráno, a když s manželkou a třemi dětmi seděl u snídaně, vkradla se mu do hlavy myšlenka, že by mohl udělat něco pro svůj lid.
Tania Diaz Castro
Kam se poděla „Modrá fretka“?
Pro ty, kteří to nevědí, byli živnostníci, drobní obchodníci nebo řemeslníci pracující na sebe, kterým se u nás říká „žvanilové“, v průběhu posledního půlstoletí hospodářského chaosu na Kubě dočasně tolerováni, a to tehdy, když castrovskému režimu začínalo téci do bot. Pak zase, když se usoudilo, že jsou nepotřební, zmizeli jako mávnutím kouzelného proutku.
Tania Diaz Castro
První svobodné noviny na Kubě
Byla to snad skupina pomatenců? Nenapravitelných romantiků? Extravagantních snílků? Lidí, kteří si vzali do hlavy, že dokážou nemožné?
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Jako v komunistickém Československu. Britský novinář obviňuje vlast z cenzury
Velká Británie má problémy se svobodou slova, lidé se bojí říkat nahlas názory o kontroverzních...
Škodlivé ruské aktivity mimo jiné v Česku nás znepokojují, uvedlo NATO
Severoatlantickou alianci znepokojují nedávné škodlivé aktivity na území členských států bloku,...
Na Plzeňsku hořela hala sklárny, oheň zasáhl třetinu střechy
V Heřmanově Huti na severním Plzeňsku hořelo v areálu sklárny. Podle informací iDNES.cz od hasičů,...
Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka
Přímý přenos Poslanci se přeli o změnu zákoníku práce. Opozici se ho nepodařilo vrátit vládě k přepracování....
- Počet článků 98
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2051x