Tak. Karmou Tvemu clanku delam az do Velikonoc tecku za konzumaci chutne ceske kuchyne

Angl. Ti nejede?

Tedy vzpomínat na jídlo a dostat se do výběru, to mi hlava nebere.. Já nesnáším zemlbábu. Hmm... indiáni asi taky ne.Ivčo, ta Tvá výška je pravda (četl jsem někde v diskuzi)? 

Ovšem! Měls snad se mnou vážné úmysly?

Vůbec envím, ale jdu si uvařit kafe a prohledat špajz

Ten kostým si vezmi červený- já blbě vidím, tak ať se trefím!!!

Máme!  a potěším Veroniku: Každé vánoce si kupuju půl kila mandlových lanýžků, které prodávají v naší pralinkárně. Pak si jen chodím vždycky kolem 24.6. pro pár kousků, kterými si připomínám vánoce 

Jinak co se extrachutí týče, před dvěma lety mě šokovala kamarádka-abstinentka, které jsem na její přání do porodnice 14 dní každej den pašovala jednu vychlazenou Plzeň 

Plzeň je na žlučník a jedna denně miminu v druhé půlce těhotenství nijak neublíží. Říkal můj doktor. Než vynalezli partusisten, lili do matek panáky, prý.

Chybí ve výčtu vánoční cukroví ... a mé vanilkové rohlíčky.

No jo... Máš je ňam!

vybavuju si spíš jen mlíko - kdykoliv jsem přilítl uřícenej z lítačky domů, hrkl jsem do sebe litr mlíka za dvě koruny ve skle z ledničky, neustále jsem slyšel, že to nemám dělat, že pít studený mlíko je nebezpečný, naštěstí jsem to vždy přežil

Jo, to jsem dělávala / slýchávala taky- a taky jsem přežila...

A což teprv rozpíčky s švestkovým povidlím!

A co Ti připomínají?

Já to zas měla rozdělené: jídlo doma a jídlo u babičky a dědy - ti plnili všelijaké mé jídelní rozmary a vždycky udělali, na co jsem měla chuť. Když jsem byla nemocná a chtěla jsem v noci puding, nebyl problém.

  Doma to bylo- nechceš? nejez, ale nic jiného není:-)

  Dnes se rozčiluju, že babička (moje mamka) holkám vaří,na co si vzpomenou, protože u nás doma je to: nechceš? tak nejez

A vnoučatům budeš vyvářet... Co Medard? Jak se máte? Ještě mě napadl Matyáš, ani nevím, jak...

jablečné pyré...taky tomu maminka říkala kompot jablek bylo,peněz ne...

taky jsme bydleli u lesa,takže houby a borůvky. mám je rád do dneška.

Tak nechuť k jídlu. Paní Dianová, blog a nejen ten, se jeví poněkud jinak.

Ale no tak... Byla jsem hubené kloubnaté dítě, které jedlo jak andulka: zob- zob...Spíš píšu o tom spojení konkrétního jídla a konkrétní situace, než o obžerství...