Zajímavej článek. Nevím, na kolik se tu můžu rozjíždět v diskuzi, protože to bych nejdřív musela rozjet svou vnitřní diskuzi:)) Jediné, co vím, že amniocentézu bych neodmítala. Osobně to považuju jen za vyšetříní, pomocí kterého se člověk "podívá pravdě do očí".

opet dobrej blog, Ivo, jak ty to delas...

taky Te miluju, nedivne, jak jinak Ivanko

0/0

doporučit

30.10.2013 0:15

Šla jsem- nejsem dost silná na to, vychovávat případně postižené dítě.

Dělají z toho zbytečného strašáka.

Medicína jde strašně dopředu a někdy si říkám, jestli je to vždycky dobře. Třeba právě u těhulí. Na jednom sonu má dítko malou ledvinu, na jiném "stín" kdesi, pak vysoká hladina čehosi ve střevech signalizuje potenciální závažnou vadu, což je třeba dovyšetřit...a stres a strach střídá strach a stres. 

Těžko říct, kde je rozumná míra opatrnosti a co už je tak nějak eticky na hraně. 

x

Moje kamarádka amniocentézu odmítla a pan doktor se na ni tenkrát dost mračil. Čekala dvojčata a nedokázala si představit situaci, že jedno bude v pořádku a druhé ne. Dneska je lumpům deset a jsou moc fajn. Zdraví.

Děkuji...

Taky děkuji