Vždycky jsem obdivovala učitelky z mateřské školy, protože školkou dětem začíná takový ten vstup do "sociálního" života (jak já říkám, do vzdělávacích institucí) a je dost důležité, jaký svět zde objeví. Já měla obrovské štěstí na školku, kde byly obě moje dcerky zcela spokojené a paní učitelky neustále usměvavé. Nejtěžší zatěžkávací zkouškou, jakou si pamatuji, když chodila do školky moje mladší dcera, bylo, když jedné z jejích spolužaček zemřela maminka po druhém porodu na embolii. Tuhle maminku jsem osobně znala, protože se mnou vodila svoji starší dceru na gymnastiku. Pro paní učitelky byla nesmírně těžká práce sdělit ostatním dětem, co se stalo jejich kamarádce a pracovat dál s touto nešťastnou princeznou. Byly maximálně ohleduplné při jakémkoli svátku, který připomínal chvíle s rodinou (například svátek matek). Do dneška je potkávám v ulicích, do dneška se zajímají o soudy mých dcer a jsou vždy milé a usměvavé. Je to krásná práce a je velice náročná. Takže i ode mě jde k vám velký obdiv za krásný vztah k dětem a snahu jim vytvořit co nejpřátelštější svět.

Já jsem šla pracovat do školky kvůli synovi, a už jsem tam pak zůstala...On na školku štěstí neměl, dávala jsem ho do jiné, než byl původně, zato pak jsme byli oba nadšeni Díky za návštěvu.

Hezky napsáno, karma

Díky

jsem kdesi kdysi slysel, ze kdo nezvladne "ucit" v materince, jde na první stupen základky, kdo ma problémy i tam, postoupi na druhy a po dalším neuspechu na stredni a tak dal az skonci vyucovat par hodin mesicne v univerzite tretiho veku...

ale to jsem jen slysel a nezazil, protože mne hned jako od pohledu neschopného vyucujiciho soupli ucit rovnou dospele...  a stejne jen na dva mesice...

neboli ti blahopreji k první lize, jses dobra 

Opravdu moc hezky napsané.

Děkuju, jsem ráda

Krásná práce.    Moc hezky napsané.  

To je, díky za návštěvu

Máte krásnou práci! 

To mám A díky!

Chovanci, pelech ... už chybí jen ty vaše kategorie "sameček, či samička" 

Díky za stálou čtenářskou přízeň! Váš přehled o mých článcích mě dojal...

Člověk musí mít svou práci rád, a Vy ji máte. To se pozná. Díky za článek.

To mám. Ale taky jsem zažila dny, kdy jsem dorazila domů a padla na postel a spala a spala a spala, úplně vyřízenáHlavně když jsem začínala. Taky díky

Hezky se to četlo! Přečetla jsem si hned i Váš poslední článek o tatínkovi, je také skvělý. Vy nejste sice VIP (k čemu?), Vy jste paní Blogerka.

Ano, článek je pěkně napsaný, autorka umí psát, a já ji neskutečně obdivuji, ostatně jako každou učitelku dětí, protože musí mít obrovskou trpělivost s těmi mrňaty. Naše sousedka je také učitelka MŠ, už v důchodu, ale pořád učí a mnohdy když nám povídá různé "story" ze školky, tak jí říkám, že musí mít svatozář nad hlavou. Každý to nezvládne, to je fakt.