V dnešní době, kdy celý starý kontinent zahltila vlna migrace, se v podstatě neřeší nic jiného než kvóty pro uprchlíky, kolik to bude stát a kdo si jich kolik vezme. No a já si pořídil koťátko.
Je malé, zrzavé a velice zlobivé a nese jméno Béla - po slavném představiteli hraběte Drákuly jménem Bela Lugosi.
Hned ze začátku si ujasněme pojmy dle https://www.wikipedia.org/:
Uprchlík: (také běženec) je člověk, který nedobrovolně opustil svoji rodnou zem nebo stát, kde žil. Lze rozlišovat ekonomické uprchlíky (utekli kvůli špatné hospodářské situaci své země), politické uprchlíky (utekli kvůli represivnímu režimu ve své zemi) nebo válečné uprchlíky (utekli kvůli válečné situaci ve svojí zemi).
Sluníčkár:
- člověk pozitivní, nadšený, případně naivní
- člověk světu otevřený, liberální, lidsko-právně, multikulturně a spíše levicově orientovaný
Kotě: mládě kočkovité šelmy.
Koťátko bylo odtrženo od svých sourozenců, od matky, od prostředí, které znalo od narození. A co hůř – změnil jsem jí jméno. Pokusil jsem se postarat, aby se u mě cítila jako doma – dostává prvotřídní granule, má super podestýlku, hromady hraček, drápadlo i pelíšek. Přesto je Béla v cizím prostředí, protože ve svém původním domově nebyly prostředky pro její přežití. Je tedy Béla ekonomický uprchlík?
Popravdě měla Béla od narození dost složitou situaci. Nedostatek jídla - byla z celého vrhu nejmenší, tak ji větší a silnější sourozenci kradli přidělené potravinové zásoby a matka se na to pouze koukala. Nejpohodlnější místa k odpočinku a průzkumu okolí byla již prozkoumána a zabrána silnějšími sourozenci. Je tedy kotě politický uprchlík?
Díky svému menšímu vzrůstu musela čelit neustálým útokům na svou kočkovitost. V sourozeneckých hádkách vždy prohrála a samozřejmě se to neobešlo bez nějakých těch drobných zranění. Každý koutek, který mohla považovat za oázu klidu a odpočinku, jí byl sebrán silnějším utlačovatelem a matka se opět tvářila, že se nic neděje. Stal se tedy z Bély válečný běženec?
Doma jsem si samozřejmě musel zvyknout na trochu jiný běh domácnosti, některé části nábytku přestavět a přizpůsobit své návyky tomuto malému migrantovi, který momentálně, jakožto další člen, obývá domácnost. Ústupky jsme museli udělat oba – já nesmím zapomínat krmit, hladit, uklízet a Béla může vše, nač si vzpomene. Nakonec se dá celkem i říci, že toto multi-druhové soužití začíná nabírat směr ve stylu „Zvykl jsem si!“. Jsem proto sluníčkář?
Musím se k něčemu přiznat. Pořídit si Bélu nebyl můj nápad a nějaký ten čas jsem byl proti. Primárně chtěla kotě má přítelkyně. Snažil jsem se všemi racionálními a posléze i iracionálními argumenty přesvědčit svou polovičku, že to není dobrý nápad. Ona chodí do práce, já pracuji a kotě je cirka šest hodin denně samo – nemá ho kdo hladit a drbat, nemá koho kousat a škrábat – zkrátka se obyčejně nudí a je v tomto ohledu, jak jsem předpovídal, zcela nepřizpůsobivé a museli jsme se přizpůsobit my. A to je mi stále trochu proti srsti. Jsem tedy xenofob?
