Jak vyřešit bezpečnost v Evropě – vzor Izrael

Útoků na nevinné civilisty bohužel roste a obávám se, že pokud se nezmění přístup jednotlivých států EU k vlastní bezpečnosti, tak útoků bude přibývat hlavně v západních státech EU.

Po posledních útoku v bavorské metropoli Mnichově zemřelo 9 lidí, 9 nevinných obětí. A všichni včetně médií řeší, zda útočník byl napojený na IS nebo zda se jednalo o vyšinutého jedince, podle mého názoru je to vcelku jedno. Důležité je, že byl ozbrojený člověk na místě, kde se může vyskytovat více lidí a měl dostatek času, aby mohl svůj čin vykonat, jediní kdo v tu chvíli byly měli možnost mu v tom zabránit bylo pár odvážlivců, kteří na něho křičely z okna a tím, že jim útočník začal odpovídat, získali potenciální oběti čas, aby se zachránili.

Jediné možné řešení, jak zabránit dalším útokům je vzít si příklad ze státu Izrael, který má letité zkušenosti z bojem proti terorismu. Znamená to, nepřetržitě hlídal všechny budovy, kde se nachází větší počet osob (letiště, nádraží, hypermarkety, a další) u každého vstupu musí být detektor kovu a ochranka či policie. Na frekventovaných místech umístit bezpečnostní kamery.

Bohužel je to dost ne příjemná představa, jdu nakoupit budou kontrolován, pojedu vlakem zase budu kontrolován, dost lidem to znesnadní běžný život, určitě řada politiků to bude brát jako omezování osobní svobody, budou nemalé částky výdajů z rozpočtů jednotlivých států, ale jinak to prostě nejde.

Jedním ze zásadní úkolů každého státu je ochrana jeho obyvatel a v případě, že se množí takové zákeřné útoky je třeba jednat. Například během minulé mistrovství ve fotbale byly provedeny rozsáhlé bezpečností akce a výsledek téměř žádný útok (vyjma jednoho útoku nožem na příslušníka police).

Kdyby bezpečnost v Nice při oslavách pádu Bastily byla stejná tak jako při fotbale, tak by v Nice neumírali lidé a totéž platí o Mnichově.

Izrael již několik desítek let čelí různým teroristickým útokům za tu dobu si vypracoval systematickou ochranu jednotlivých objektů a státu jako celku a jeho zkušenosti by se dali využívat v jednotlivých evropských zemí.

Každý stát by si měl rozmyslet jako cestou půjde, buď systematickou ochranou svých obyvatel nebo cestou přešlapování na místě a zkoumáním, zda útočník byl či nebyl terorista, zda měl či neměl motiv a zda ochranná opatření budou krátkodobá či žádná.