Vlastní hlava a chuť být ve stádu

Naše chování a rozhodování, bychom často nepopsali jako racionální. Dneska o tom, jak jsme neuvěřitelně ovlivnitelní. 

Z knížky Šťouch (Nudge) od Richarda Thalera a Cassa Sunsteina měl zaujal následující experiment. Představte si. Jste ve skupině neznámých lidí, kteří dostanou na papíře namalovanou čáru. A následně je na plátno promítnuta trojice čar. Vaším úkolem je určit, která z těch třech je stejná jako ta vaše na papíře. Úkol velmi snadný. A taky že ano, daří se vám ve skupině velmi snadno určovat tu správnou. V prvním, ve druhém i třetím kole. Ale ve čtvrtém kole najednou všichni kolem vás začnou ukazovat na čáru, která je jiná, než máte před sebou. Prostě se mýlí. 

Co uděláte vy? Budete věřit sami sobě? Nebo se necháte ovlivnit většinou? 

V mnoha testech, v mnoha zemích to dopadlo tak, že 20-40% lidí se nechalo ovlivnit většinou. A to v situaci takto velmi jednoduchého úkolu.

Zkusme další experiment. Máte říci, zda souhlasíte s výrokem „Jelikož svoboda projevu je spíše výsadou než právem, má společnost právo svobodu projevu potlačit, pokud se cítí ohrožena.“ 

Výsledky ukázaly, že s tímto výrokem souhlasí zhruba 20% lidí. Pokud jsou tedy tázáni samostatně. Ale už skupina čtyř lidí, která s tímto výrokem souhlasila, zvýší váš souhlas na 60%. 

Tyto a mnoho dalších experimentů ukazují, jak snadno se necháme ovlivnit skupinou. Nejzajímavější je, že magnetická resonance ukázala, že náš mozek v takových situacích má tendenci vidět situaci stejně jako všichni ostatní. 

Nejde tedy o to, že lžeme, abychom nevyčuhovali z davu. My tomu skutečně věříme.