Máme spolu společnou hranici. Kdo by nejel rád po Německé dálnici. Auta z Německa jsou oproti těm našim v lepším stavu. Kdo by neznal a nechtěl legendy z Německých továren?
Proč nás mají za dálný východ?
Pamatuji si, že po sametové revoluci byly v Německých a Rakouských obchodech nápisy „Prosíme Čechy aby nekradli“ - samozřejmě v češtině...
Byla to ostuda a my češi jsme si říkali, že to se časem srovná.
Ano, srovnalo – nápisy nejsou, ale ne proto, že bychom již nekradli, nýbrž proto, že tam pochopili, že nápisy nemají smysl...
Ale k věci, bavíme se o autech a tak k nim přejděme.
Již několik let se zabývám dovozy aut z Německa a tak si zde dovolím několik aspektů z této mé činnosti.
Provedení a kvalita.
Možná se to všeobecně ví, ale málokdo si to nechce přiznat – mezi východem a západem je v místě českoněmecké hranice pomyslná čára kvality i u vozů.
Abych nekonkretizoval, uvedu příklady.
- Vezl jsem auto pánovi, který vyrábí plasty pro koncern VW. Vždy se snažím zjistit o klientovi maximum abych byl schopen nabízet přesně to co očekává. Na dotaz „proč auto z Německa“ mi odpověděl: „mám lisovnu plastů a při objednávce na východní trh se do stených forem lisuje jiný materiál než když je objednávka pro západní trh...“ Myslím, že tento pán vystihl hlavní problém východu a západu co se týče kvality vozů...
- Kupovali jsme do firmy 2 auta, konkrétkě IVECO Daily 35C13V. Jedno z Německa a druhé zde. Obě stejný datum výroby, model a specifikace.
Ale již tímto podobnost končila.
Auto z Německa mělo jinou řadičku, bez kroužku, krátkou – to české s kroužkem a podstatně delší.
Německé auto na zrychlení bylo dvakrát hbitější.
Spotřeba Německého 10l/100km a české 13l/100km (průměr za cca 450.000km provozu) dále Německé mělo nádrž 120l a východní 80l.
V kabině bylo Německé tišší také i díky tomu že mělo navíc nákladovou přepážku čalouněnou a mělo dvojité těsnění kolem dveří.
Německé mělo pylový filtr, východní nemělo ani filtrbox na tento filtr.
Motor západního byl červený a východní byl černý.
Zkrátka to východní byla „socka“ a navíc o 100.000kč dražší na novém autě...
Mentalita
- Německý bazarista nechápe českého klienta, když volá a již se snaží smlouvat, přesto že auto ještě neviděl...toto z nás dělá opravdu něco mezi Turkem a Arabem – takto si představujeme tržní mechanismy asi, nevím...
Každopádně v očích Němců jsme se tímto postupem zahodili.
- Dále jak jsem si již v jiném blogu zmínil, tak samozřejmě Nemci vědí co s auty děláme. Ale někteří naši jedinci se pokouší stáčet tachometry ještě u nich na dvoře. Opět Němec nechápe tu drzost a hloupost zároveň... (mohl bych jmenovat firmy, viděl jsem i faktury za ta auta...)
- V Německém bazaru kdy jedu auto projet, zda je vše OK mi prodejce dá klíče od vozu a jedu – sám! Zde u nás opět mám zkušenosti, že bazarista sám řídí, tedy pokud vůbec svolí ke zkušební jízdě...Na dotaz, že bych to chtěl řídit mi odpoví - „ jasně ale až koupíš...“ Asi není třeba komentovat, že?
- Německý prodejce nafotí detaily, pokud je nějaké poškození. Naopak ten místní prodejce tají do poslední chvíle a doufá, že si jich kupující nevšimne. Tedy pokud za Německého prodejce nepovažujeme Turka či Poláka...
- Zkuste si v Německém bazaru koupit auto a pokusit se odjet bez značek a pojištění – klidně na vás zavolá Polizei...u nás asi s tím žádný prodejce nemá problém...
- Zatím většina mnou dovezených aut z Německa měla servisy provedeny dříve, než bylo předepsáno. Tento přístup je také dosti odlišný od toho zde, kde mi přijde že se majitelé vozů jakoby předhánějí, kdo více přejel interval...
- Německého zákazníka zajímá kvalita výrobku, za který má zaplatit. Naopak Českého klienta nejprve zajímá možnost slevy, nejnižšího čísla na tachometru bez ohledu na stav a to ještě ani výrobek neviděl.
- Český klient je oproti Německému méně informovaný a pokud má nějaké informace, tak stylem „jedna paní povídala“ nikoli z erudovaného zdroje...
- V Německu a celkově v západní evropě je mnoho společností, které se starají o poradenství a vůbec o to, aby zákazník měl záruku dobrého výběru vozu a následně kvalitních servisů. Toto český klient odmítá platit(tedy vůbec nechápe proč by za informace měl platit) a raděj se nechá podvádět bazaristy a prodejci pochybných kvalit, byť jde o velké firmy...
Za dobu mé činnosti v oboru mám mnoho dalších podobných zkušeností, ale bylo by to dlouhé povídání, tak jen pro obraz skutečnosti těchto pár postřehů. Samozřejmě vyjímky se najdou a to jak na straně západní i východní od Rozvadova...Kdo si myslí, že může jet pro nejlevnější auto do Německa se zavázanýma očima, protože někdo říkal, že tam se nestáčí, tak zjistí jak se spletl.
Osobně myslím, že je lepší vybírat dobré auto v nabídce několika milionů aut, kde těch špatných je pár procent, než vybírat v nabídce několika málo tisíc aut, kde těch špatných je naprostá většina...Kde je větší šance koupit dobré auto? A to se bavíme pouze o šanci, tedy něco jako loterie. Co když ta auta ještě prověřujeme, jak online, tak fyzicky na místě? Jak máme velkou šanci, že nás v Německu někdo napálí? Asi moc velká nebude...Záleží jen na nás...
Bohužel i v Německu a všude na západě jsou podvodníci, šmelináři jako u nás. Rozdíl je prakticky jen v tom, že zatímco u nás jich je většina tam naopak naštěstí menšina a dá se velice dobře identifikovat již při výběru auta. Jak? Nebudu prozrazovat své zkušenosti a postupy....
Tak už víte, proč ten nadpis?
Vím, že tento článek a nejen on i další jsou asi hlubokým rýpnutím do svědomí mnohým z nás, podle toho i očekávám komentáře - opět podle velice pravdivého přísloví o střelené huse (nemusím ho snad citovat, známe všichni, že?)
Můžeme každý začít u sebe, začneme?
S přáním pěkného dne David Koukol
