Tak tohle skandování se ve druhé polovině sezóny a hlavně pak v play-off neslo vítkovickou ČEZ Arénou. A nutno říci, že zcela zaslouženě, neboť mladý gólman Vítkovic přiváděl k šílenství nejprve v předkole vyřazovací části soutěže střelce z Liberce, aby pak svými zákroky potrápil také hráče pražské Slavie.
Kdybyste se zeptali ostravských fanoušků, kdo by se měl na nadcházejícím mistrovství světa postavit do branky, těžko byste dostali jinou odpověď než: "Štěpánek". Jenže znáte to - fanoušci vždy fandí svým, a tak by Karlovými Vary, po položení stejné otázky, sborově znělo: "Mensator". Když k tomu připočteme zkušeného Martina Pruska, který snad bude zcela zdravotně v pořádku, dostaneme trojlístek našich gólmanů pro MS ve Švýcarsku. I když bylo ohledně nominace na post brankáře poměrně dlouho nejasno, myslím si (a doufám), že v "kleci" slabinu mít nebudeme.
Možná se teď ptáte, proč jsem do názvu tohoto článku uvedl právě jméno Nováčka roku letošního ročníku O2 extraligy.
Hlavním důvodem je jeho velmi upřímné vystupování a doslova nadšení z nominace a možnosti reprezentovat na mistrovství světa. Když jsem si pročítal online rozhovor, poskytnutý čtenářům IDnes, říkal jsem si, v jakém kontrastu jsou jeho "poctivé" odpovědi například s prohlášením Tomáše Ujfalušiho , které vydal v souvislosti s ukončením reprezentační kariéry a jež obsahuje dnes již asi památnou větu: "...Zároveň se chceme distancovat od řady nepravdivých, denunciačních informací, které byly českým bulvárem tendenčně kolportovány...".
Jsem přesvědčen, že sportovní fanoušek, a toho českého nevyjímaje, odpustí svému týmu porážku, pokud vidí, že dal do zápasu všechno, stejně jako neodpustí prohru týmu složeného z namistrovaných primadon, pro které je reprezentace spíše jen příjemným povyražením. Každý fanda chce zkrátka vidět, že jeho družstvo bojuje...
A "boj" Jakuba Štěpánka, který na počátku sezóny začínal jako vítkovická brankářská trojka s "vidinou" chytání v první lize, o reprezentační dres tedy z tohoto pohledu vyznívá víc než sympaticky. Těžko říct, jestli se ve Švýcarsku postaví do branky; těžko říct, jestli se mu bude dařit. Každopádně by bylo fajn, kdyby do budoucna nezapomněl nic ze svého přirozeného vystupování, kdy si na nic nehraje a klidně uzná, že i něco neví. A snad se mu upřímnost nevymstí tolik jako Lukáši Mensatorovi, který na Švédských hokejových hrách, přiznal svůj nedobrý pocit ze svého výkonu a rázem se stal terčem kritiky ze strany médií (rozhovor s Lukášem Mensatorem).
Domnívám se, že takováto čestná a chlapská prohlášení by se měla spíše podporovat, protože každý má právo nemít svůj den. Pokud pak ještě najde v sobě sílu a veřejně to přizná, musí být, obzvláště v dnešní době, hoden obdivu. Budeme-li totiž za podobné výroky "rozdávat rány" koledujeme si o odpovědi, ve kterých se dočteme cosi o tendenčních kolportacích denunciačních informací (...nebo jak to vlastně bylo). A já při rozhovorech se sportovci vážně nechci sahat po slovníku cizích slov...
