Muž, co kouká na hvězdy.
„Davide, Davide…“ budila mě skoro jako má žena.
„Už jsem zpátky, slyším…“ Tentokrát to probuzení bylo nějaké divné. Připadal jsem si, jako bych právě vylezl z hrobu. Nebo hůř, probudil se pod stolem nějakého příměstského baru, nechápaje, jak jsem se tam dostal, když jsem měl být v posteli. Nepiju, nekouřím… ono to vlastně už teď ani nejde…
„Přeji krásné ráno a omlouvám se za probuzení, ale museli jsme tě vzbudit…“ řekla to tak něžně, že bych se nejraději otočil na bok, přihrnul si peřinu k nosu a pokračoval ve spaní. Ale ani to už nejde…
Dostával jsem se k sobě. Připadal jsem si, jako starý auťák, co ho vyhrabali někde ve stodole z pod nánosu slámy, vytáhli na dvůr a tam jej i přes počáteční odpor, nastartovali. Začal jsem si uvědomovat, kde jsem, kdo jsem a co tu dělám. Zamrkal jsem očima a rozhlédl se okolo. Prý krásné ráno. Možná tam odkud na mě mluvila, měli zrovna krásné ráno. Z okna koukala na probouzející se slunce, viděla stromy, v kterých si hráli ptáci, na stole jí voněla káva. Nic z toho mi tady dobré ráno nepřipomnělo. Já z okna viděl jen černou tmu. Sem tam nějaké hvězdy, ale Slunce jsem ztratil z dohledu už při minulém kontaktu…
„Slyšíme se?“ špitla skoro stydlivě.
„Ano slyším. Jen jsem dnes nějak mimo. Také přeji dobré ráno…“
„Ani se nedivím. Vynechali jsme čtyři kontakty a tak jsi tentokrát spal opravdu dlouho.“
Nechápal jsem, co myslela, tím vynecháním čtyř kontaktů. Ale stačilo kouknout na displej s časem a bylo mi to jasné. Tohle mohlo znamenat jediné. Obrovský průser. Pravidelné kontroly mě mají udržovat při životě. Čím delší prodleva mezi kontakty, tím větší šance, že se nevzbudím a budu spát, dokud přístroje poběží…
„Co se děje, proč jste je vynechali? Je nějaký problém?“, ptal jsem se a nebyl si jistý tím, že bych chtěl slyšet odpověď.
„Tvůj program byl ukončen. Všechno je teď jiné, než bylo.“ řekla a já litoval své otázky. Sice jsem mohl při startu tušit, že může dojít i k téhle variantě, ale celý projekt stál tolik peněz, že mi to připadalo jako zanedbatelné riziko. No a je to tu.
„Co to pro mne znamená?“ nejpitomější otázka na kterou jsem se mohl zeptat. Byl jsem tak daleko, že cesta zpátky nepřipadala v úvahu. Takhle už na zemi od startu uteklo stovky let, a i kdybych se teď vydal na cestu zpět k Zemi, byla by ze mne po návratu fosilie někde v muzeu. A jestli bych teď usnul, už bych se neprobudil. Když to shrnu, čeká mě jediné. Je mi čtyřicet let a zbytek svého života budu koukat na hvězdy…
David Hynek
3x co když a 2x možná
Budík jako každé ráno nemilosrdně ukončil všechny sny, co se mi v noci zdály, a pustil mi do hlavy realitu. Nestál jsem o ni, ale tak jsem si už na to zvykl, že jsem to bral jako každodenní rituál a bez větších protestů jsem vstal. Z kuchyně jsem ucítil kávu, kterou mi žena každé ráno připraví. Syn pobíhal mezi kuchyní a svým pokojem a na poslední chvilku dodělával úkol z češtiny. Sedl jsem před televizi a pustil jsem si ke snídani zprávy. Kousl jsem do chleba s jahodovou marmeládou. „...zastřelili dvanáct novinářů...“. Upil jsem trochu kávy s mlékem a znovu se zakousl do připravené snídaně. „...asi dva tisíce mrtvých v Africe...“. Než jsem dojedl, z televize jsem přijal dávku informací, o které jsem vlastně ani nestál.
David Hynek
Moje zahrádka.
Tak nám zase přišlo jaro. Zima se snad dostatečně vyřádila a s docházejícími sílami podlehla novému odpočatému jaru. Všechno rostlinstvo je v rozpuku a připravuje na nás svůj zelený útok. Celou zimu jsem se těšil na to, až z mé zahrádky opadne sníh a půda dovolí mému rýči zabořit se hluboko ho hlíny při rytí záhonků. O dlouhých zimních večerech jsme si s ženou plánovali, kde zasadíme kedlubny, mrkev a další laskominy.
David Hynek
Tatí, pojďme do lesa na borůvky…
takhle na mne nedávno vybafnul můj syn. Než jsem stačil odpovědět, vzpomněl jsem si na své dětství, jak jsme s babičkou a dědou jezdili do lesa na houby a borůvky. Pamatuju si, jak jsme se jich nacpali, až nám bráchům bylo špatně. Ale ten pocit, kdy máte plnou hrst borůvek a pak je všechny rozemelete v puse je nezapomenutelný. Je to skoro už 25let zpátky, ale dodnes si vybavuji, jak babička vařila takové velké knedlíky, blbouni se jim říká a jak k nim uvařila borůvkovou omáčku. Cítím tu vůni i chuť. Jsou to dobré drobné střípky vzpomínek na dětství, z kterých jsme složeni.
David Hynek
Sen co mám rád.
Ach ta naše civilizace, kam se jen ženeme... To snad napadne každého, když se ocitnete v koloně a zrovna dnes spěcháte do práce. Tedy spěcháme neustále, jen někdy spěcháme opodstatněně, a někdy prostě jen z důvodu, že už jsme si na to naše spěchání zvykli. Večer pak zapnete televizi a namísto odpočinutí od všech strastí, které Vás během dne potkaly, spustí se na Vás sprcha všemožných problémů světa. Jakoby nestačilo, že během dne jste řešili, proč nepřišel včas materiál, kde vázne platba od zákazníka, dlouze vysvětlovali zákazníkovi důvody zdržení dodávky jeho zakázky, a přitom se bili v prsa a přísahali mu, že si uvědomujete, jak on na to spěchá a že každá hodina zdržení znamená ohrožení rotace Zeměkoule. Na konci zpráv je pak reportáž o kachýnce, které se narodili čtyři kachňátka. Konečně si můžete oddychnout, alespoň někdo měl dnes dobrý den. Pak večer a tma a Vy máte skoro strach jít spát, protože víte, že zítra Vás čeká totéž co dnes.
David Hynek
Pražský okruh - Říčany
O problému s dopravou a především obrovským množstvím kamionů směřujících k Praze a zpět z Prahy do jiných koutů České republiky a dál do světa mířících ví asi každý. Zpracovávají se studie, hodnotí se dopady na obyvatele. Ale jaké je správné řešení? V současné době jsou zpracovány dvě varianty jihovýchodního okruhu řešícího napojení D1 s D11. Každá varianta má své odpůrce a své obhájce. Uvedené řešení je na hranici dvou krajů, Pražského a Středočeského.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Silný vítr komplikuje dopravu. Z Havlíčkova Brodu nejezdí vlaky na dvou tratích
Silný vítr potrápil hlavně řidiče na Pardubicku. Z důvodu pádu několika stromů museli policisté...
V O2 areně prochází voda magnetickou rezonancí. Zlepší led pro MS v hokeji
Organizátoři se připravují na mistrovství světa v ledním hokeji, nedávno instalovali unikátní...
První máj lákal motorkáře, nehodu na Klatovsku jeden z nich nepřežil
Krásné počasí a sváteční volno vytáhly ven motorkáře, jarní vyjížďky měly ale v Plzeňském kraji i...
Práce k lidem patří, hodnotí účastníci první máj. Oslavy zdůrazňují i politici
Politické strany, hnutí a spolky a jejich příznivci se sešli k oslavám prvního máje. V Praze se...
Prodej zemědělské usedlosti, Vodná u Kamenice nad Lipou, okr. Pelhřimov
Kamenice nad Lipou - Vodná, okres Pelhřimov
2 740 000 Kč
- Počet článků 14
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 662x