Proč si hnutí ANO drží v průzkumech 30% hlasů i po všech kauzách a skandálech, které by dříve srazily všechny do kolen a způsobily by předčasné volby?
Před námi je nejnapínavější měsíc tohoto roku. Tedy pro ty, kteří se zajímají o politiku a věří, že jejich hlas může být ten, který změní rozložení sil a pomůže tak Česku k dalšímu kroku kupředu.
Letošní volební kampaň je jednou z nejslabších, kterou jsem zažil. Možná už otupěle vnímám všechny ty reklamní podněty, které se na mě hrnou ze všech stran. Nicméně si nelze nevšimnout jedné společné vlastnosti, kterou mají kampaně jednotlivých stran, hnutí a koalic.
Když v roce 2011 přišel Andrej Babiš do české politiky, tak přinesl velmi profesionální přístup do reklamních kampaní. Stejně byl zvyklý z byznysu. Najmul nejlepší, poslouchal, co říkají, sbíral data, analyzoval a data v kampaních využíval. Dělal to, co do té doby v takovém měřítku nikdo nedělal a ani si to neuměl představit.
Kampaně hnutí ANO se vyznačují plochými hesly, zjednodušováním, bez jakékoliv hloubky a myšlenky avšak velkou snahou zavděčit se snad úplně všem, což do určité míry funguje. Velká chyba ostatních stran a hnutí byla ta, že začali tento druh kampaní napodobovat.
Tahle strategie sebou nese to, že strany vypadají trochu směšně, protože jejich kampaně nejsou tak dobré jako kampaně ANO. Ale hlavně nám strany přestaly sdělovat své postoje, myšlenky a alternativní řešení k vládním rozhodnutím. Došlo k absolutní ztrátě autentičnosti a jasného profilování opozičních stran.
Snaha zavděčit se všem
s jednoduchými hesly a vizuálem po vzoru ANO působí až směšně. FB je plný cool fotek Petra Fialy s barevnými knoflíčky na saku s velkým heslem vedle hlavy. Kam se ale poděla ta stará politika? Jasné názory, profilování, alternativní řešení a silné osobnosti? Kolik stran z české politické scény bychom uměli definovat?
Když se přesuneme zpět do roku 2010 a řeknete levice, tak se nám vybaví SocDem. Když pravice, tak ODS. A teď to udělejte dneska... A po pravdě a ruku na srdce. Kolik stran je opravdu definovatelných? Většina stran se snaží zuby nehty držet u středu spektra, což je populismus v pravém slova smyslu. A přesně tohle je ten důvod proč má ANO 30% hlasů. Těmhle 30% voličů to, co dělá ANO, totiž stačí.
Největší hráči opozice se mačkají vedle sebe ve středu spektra, bojují o stejné voliče a ti jim to nevěří. Chtějí víc. Chtějí politiku, ne marketing. Chtějí řešení budoucnosti, né utápění se v minulosti.
Dobře je to vidět na absenci např.: stínových ministrů, kteří mají být ti, co přináší alternativu k řešení vládní strany. A víte, kdo má opravdovou stínovou vládu? Je to KSČM, nikdo jiný ji dlouhodobě nemá. Proč to tak je?
Rozdělení na pravici či levici, na progresivní či konzervativní směr se politické strany bojí. A mnozí politici nedokáží svoji stranu ani správně zařadit. Uzavírání koalic, které k sobě mají ideově daleko v těchto bezideových volbách, asi jde. Jenže po volbách tyto koalice zjistí, že spolu být nemohou. Koalice by se měly uzavírat až po volbách.
Bohužel opozice je stejně „kvalitní“ jako vláda a Babišovi může vítězství pokazit jen on sám.
