který lze přirovnat k nouzovému stavu u auta. Sice jede, ale pomalu a možná Vás nedoveze do cíle. Potřebuje akutně servis.
Česká republika má před sebou s největší pravděpodobností (pokud je nezruší třetí komora parlamentu - Ústavní soud) další tvrdší opatření. Již dříve jsem psal o tom, že tvrdší opatření nám zpomalení viru stejně moc neovlivní, jelikož k přenosu nedochází v obchodech a MHD, nýbrž doma a nebo na pracovištích.
Bohužel se dostáváme na hranice fyzických možností zdravotníků a nemocnic, to je nezpochybnitelný fakt. Personál je vyčerpaný. Z části je to tím, že jsou omezené kapacity odborných lidí a už rok jedou takřka nonstop a z části také tím, že v dobách, kdy si mohl tento personál odpočnout, leželi v nemocnicích pacienti s lehkým průběhem, jen aby naplnili lůžka a nemocnice dostaly od pojišťoven větší plnění.
Od pondělí nás čekají tři týdny plné zákazů a omezení a už nyní si z těchto omezení děláme legraci, což je naše národní stříbro. Horší varianta je, že vymýšlíme, jak tato omezení obejít a tomu bych se dnes rád věnoval.
Možná je teď ta správná doba změnit naše přemýšlení nad celou situací. Covid pro většinu lidí znamená opravdu jen chřipku. Nicméně jsou mezi námi lidé, které tato nemoc opravdu postihne silnými příznaky a lékařskou péči skutečně potřebují. Do teď není nikdo schopen říct, komu nemoc ublíží více a komu méně. Ano, jsou jakási obecná tvrzení o stáří a nadváze, ale na JIPkách se objevují i mladí lidé v dobré kondici, tak kdo se v tom má vyznat.
Vláda Andreje Babiše dělá od léta buď chaotická, nebo špatná rozhodnutí a myslím že existuje opravdu málo lidí, kteří se orientují, co zrovna platí a co zase neplatí. Nepřišel čas, aby si každý z nás řekl, zdali není tato situace opravdu vážná a že nadcházející tři týdny by pro nás mohli být ozdravné? V tuto chvíli už není nedodržování opatření boj proti vládě, ale boj o volnější nemocnice a budoucí rozvolnění - naši svobodu. Dneska jsem přemýšlel nad teoretickou situací, kdyby mě třeba začal zlobit slepák. Musel bych do nemocnice a tam by mě operoval doktor po dvanácti hodinové hodinové směně? To by se mi moc nelíbilo... A to je jen příklad, situací může být plno.
Vláda jede sama v nouzovém režimu a vypadá, že už nic lepšího stejně nevymyslí. Upřímně nechci, aby byla situace v Česku horší věřím, že stejné přání máme všichni. Čísla nakažených stoupají a budoucnost je dnes a v příštích dnech opravdu reálně jen na nás. Pokud nebudeme opatření dodržovat, budeme tuhle agónii jen prodlužovat. Jsou to naše peníze a budoucnost našeho státu, které teď letí komínem pryč. Je možné, že za půl roku přijde nová vláda, bez Babiše. Ale dluhy a stát budeme mít pořád stejné.
Vláda Andreje Babiše tuto situaci nezvládla a nezasolouží, aby nás dále reprezentovala. Jenže v opozici se už taky nevyznám. V zápalu předvolebního boje vidíme situace, kdy poslanci z jednoho klubu shodí nouzový stav ze stolu a hejtmani z té samé strany po nouzovém stavu volají a vyzývají opoziční vládu k jeho zavedení. Tohle je politický souboj, jenže pod tímto kolbištěm jsou promrhané miliony korun, fyzické a psychické zdraví nás všech.
Přál bych si, abychom teď táhli za jeden provaz jako na jaře. Ať se můžeme zase nadechnout, zajít si normálně k holiči, do obchodu pro boty nebo na pivo. Nemyslím tajně, ale doopravdy, jako dřív.... První krok je zastabilizovat situaci a mít méně nakažených.
Vypadá to, že Covid už tu s námi bude a my se s ním musíme naučit žít s otevřenými službami, restauracemi i obchody. Nezbývá nám nic jiného, než to zvládnout sami...
