Zahraniční investoři
už zřejmě nemají o střední Evropě valné mínění. O víkendu oznámil demisi
maďarský premiér Ferenc Gyurcsány, v úterý padla vláda v Česku.
Vláda padla. S tím už nikdo nic neudělá. Byznys a domácnosti teď ale bude zajímat, jaké to pro ně bude mít následky. Pád vlády se totiž na ekonomice nemůže neprojevit. A to, že jsme uprostřed hospodářské recese a zároveň uprostřed našeho předsednictví EU situaci určitě nepomůže.
Jaké byly bezprostřední reakce trhů na pád vlády? Česká koruna prudce propadla k euru o 40 a k dolaru o 30 haléřů. Pražská burza jako jediná v regionu zahájila obchodování v červeném… Reakce tak byla podobná jako v případě pádu maďarské vlády. Veškeré úsilí vyčlenit se v pohledu zahraničních investorů při pohledu na středoevropský region odešla s úterním hlasováním ve sněmovně na věčné časy.
Investoři nás teď nebudou schopni odlišit nejen od Maďarska, ale také od Islandu nebo Lotyšska, kde také padla vláda. Tedy od zemí, které jsou zasaženy krizí a recesí nejvíce. To, že u nás finanční krize vůbec nebyla, a recese bude mít až na průmysl mírný průběh, investory zajímat nebude. Své hodnocení Česka budou jistě přehodnocovat i světové ratingové agentury.
Česko se rozhodnutím ČSSD položit vládu stalo pro svět rizikovější a nestabilnější pro příliv nových zahraničních investic. To nejsou černé prognózy z Jánského vršku, ale vyjádření Hospodářské komory ČR. Tři čtvrtiny firem považuje pád vlády za negativní zprávu a někteří podnikatelé jsou slovy šéfa komory Petra Kužela dokonce „zděšeni“. Podobně to vidí i Svaz průmyslu a dopravy ČR a celá řada dalších analytiků.
Pád vlády totiž českým firmám komplikuje boj s recesí. Pokud bude koruna dále oslabovat, omezí se manipulační prostor České národní banky pro snižování úrokových sazeb. Podniky se tak nedočkají levnějších úvěrů. Pozitivní efekt to může mít na exportéry, ale ti se teď perou spíše s propadem objednávek než českou měnou. Naopak domácnostem zdraží zboží z dovozu, které tvoří přibližně 75 procent spotřeby.
Důsledky pádu vlády odskáče i dluhopisový trh. Pro většinu lidí jde o okrajový problém, ale zvýšením rizikové přirážky se nyní českému státu prodraží získávání zdrojů. Vyplacené úroky pak mohou jít na úkor jiné položky v rozpočtu, a to už se může dotknout každého z nás, ať přímo nebo nepřímo.
Posledním závažným dopadem je oslabení vyjednávací pozice Česka coby předsedající země v Evropské unii. Vláda v demisi prostě nebude mít takovou sílu při hledání kompromisů mezi ostatními členskými státy.
Co se stane s chystanými privatizacemi ČSA a Letiště Praha, s Lisabonskou smlouvou, s přijetím eura, s tolik potřebnou důchodovou reformou, s reformou daní, teď nikdo nedokáže odhadnout. Jisté je ale jedno: Tohle se nemělo stát.
