Už řadu let sleduji, jak se motoristům v Praze stále více a více zmenšuje prostor. Řidičský průkaz mám od 18ti let a stejně tak dlouho jezdím po Praze. Koneckonců jsem ho také v Praze udělal. A to je dnes již více než 35 let.
Před rokem 1990 bylo setkání řidiče s cyklistou v Praze naprosto výjimečným jevem. Setkání bylo častější mimo Prahu a cyklisté se dost usilovně drželi pravého okraje silnice. Pokud mohli jezdili mimo ni, po chodníku, cestičce atd. Prosím nepodsouvejte mi, že se mi to líbilo a měli by se tak chovat. Prostě to tak bylo.
Po roce 1990 došlo k postupnému zvyšování počtu cyklistů na pražských komunikacích a zároveň začaly první nesmělé pokusy o cyklostezky. V roce 1993 Praha měla první plán rozvoje cyklostezek do roku 2000. V roce 2003 jezdilo v Praze maximálně 4.000 cyklistů. V roce 2010 to bylo o řád více, tj. 40-50 tisíc. Každoroční nárůst je veliký. Realitou dneška je vysoký počet cyklistů na komunikacích. Protože jezdím vozidlem skutečně každý den, tak si dovolím empirický názor, že i když je počet cyklistů vysoký, není rovnoměrně rozložen. Tedy, cyklistu potká motorista především ve velmi okrajových částech Prahy, čím blíže centru tak méně (nepočítaje kurýry).
I přes zjevnou nerovnoměrnost využívání komunikací je tak budování cyklopruhů obráceno především do hustší zástavby. Paradoxně pak i na komunikace s vysokým zatížením provozem vozidel včetně tramvají. Téměř vůbec se nebudují na chodnících i přes fakt, že jsou kapacitní. A málo kde mimo hlavní trasy. Krásným příkladem je Vršovická ulice. Doprava je masivní, křižovatek mnoho. A do toho cyklopruh. Úplně je ignorována skutečnost, že paralelně s Vršovickou je mnoho klidnějších komunikací a parků. A podobný „mustr“ je použit na mnoha a mnoha místech.
Je nasnadě otázka v klasickém formátu. Qui bono? Že by cyklisté milovali kličkování před auty a neradi jezdili klidnými částmi? Že by úředníci chtěli vytvářet rizika střetů cyklistů s vozidly? Že by řidiči s láskou a pochopením zvyšovali svou pozornost při řízení, aby se cyklistům vyhnuli? Asi to prostě nikomu nepřináší nějaký prospěch. Ale jeden je - marketing magistrátu HMP jak zlepšuje podmínky pro cyklistiku a navyšuje délku cyklotras.
A to vše na úkor průjezdnosti komunikací. K zvyšování stresu všech účastníků silničního provozu. K vynakládání obrovských peněz na budování cyklopruhů na nesmyslných místech/komunikacích. K zhoršování průjezdnosti komunikací a nátlaku na řidiče k neustálému kličkování kolem cyklistů a „zeber“, které na dříve přímé komunikaci vytvářejí slalomářskou trať. I sami cyklisté kritizují bezpečnost na cyklostezkách. Podle jedné akademické práce jich v roce 2008 toto riziko vnímalo 22% (https://core.ac.uk/download/pdf/144305641.pdf). Podle průzkumu autorky dokonce chtěli „úplné oddělení od automobilové dopravy nebo nebezpečných křižovatek“.
Takže se vlastně nesmyslně omezuje automobilová doprava, aniž to cyklistům přináší významný prospěch. Krásným příkladem budiž Novodvorská ulice po poslední rekonstrukci v roce 2019. Je spíše na periferii, kde je mnoho různých tras pro cyklisty. I přes to magistrátní úředníci zasáhli. Fakticky byl zrušen jeden jízdní pruh na úkor cyklopruhu. A pokud už se tam autem i mohlo jet, tak se tam pro jistotu daly „zebry“ a doplnily se prahy. Co kdyby to řidič nerespektoval, že?
Velmi by se mi líbilo počítání cyklistů na cyklostezkách. Množství vozidel využívajících komunikaci se počítá stále. A počítají se i cyklisté? Jak by dopadlo, když by magistrát zjistil, že na některých draze vybudovaných úsecích je výskyt cyklisty naprosto minimální? Možná by pak došlo k větší aplikaci zdravého rozumu.
