Připomínám opomíjený svátek. 15.květen vyhlásilo valné shromáždění OSN již v roce 1989 Mezinárodním dnem rodin. Je určitě škoda, že na rozdíl od převzatých a uměle popularizovaných svátků - jako Valentýna apod., bývá tento den přecházen většinou bez povšimnutí, oslav, pozornosti médií. Svátek zamilovaných, přeplňovaných srdíčky většinu našeho tisku je jistě krásný, avšak rodina je základ státu.
Přála bych všem maminkám a tatínkům zdravé slušné nekonfliktní prima děti, dětem laskavé, srdečné, milé maminky a do správné míry přísné, ale tolerantní obětavé chápající a milující tatínky.
Ať nikdy nemusíte zažít příběh, který jsem si vypůjčila od neuvedeného autora:
Z práce se žena vrátila pozdě, unavená podrážděná, když zjistila, že na ni
její šestiletý syn čeká u dveří.
SYN: "Mami, můžu se tě na něco zeptat?"
MÁMA: "Jistě, na copak?"
SYN: "Mami, kolik vyděláš za hodinu?"
MÁMA: "Do toho ti nic není. Proč se mě na to vůbec ptáš?", odpověděla žena nazlobeně.
SYN: "Jen to chci vědět. Řekni mi prosím, kolik si vyděláš za hodinu?"
MÁMA: "Když to musíš vědět, tak je to 100 korun za hodinu."
SYN: "Ach jo," povzdechl si chlapec se svěšenou hlavou.
SYN: "Mami, můžu si půjčit 50 korun?"
Matka byla bez sebe, "Jestli ses ptal jen proto, že si chceš půjčit na
nějakou pitomou hračku, nebo jiný nesmysl, tak odpochoduj zpátky do svého
pokoje a jdi spát. Přemýšlej o tom, proč jsi tak sobecký. Já se v práci
nedřu jen pro nějakou dětskou lehkovážnost."
Chlapec potichu odešel do svého pokoje a zavřel za sebou dveře.
Žena usedla a chlapcovy otázky ji rozzlobily ještě víc. Jak se ji může
takhle ptát, jen aby dostal nějaké peníze?
Asi po hodině se žena uklidnila a začala přemýšlet: Možná, že na něco
opravdu těch 50 korun opravdu potřeboval. A moc často si o peníze neříkal.
Žena přistoupila ke dveřím do chlapcova pokoje otevřela je.
"Už spíš, synku?" Zeptala se.
"Ne, mami, jsem vzhůru," odpověděl chlapec.
"Přemýšlela jsem, možná jsem na tebe zbytečně vyjela," řekla žena. "Byl to
dlouhý, úmorný den a já si na tobě všechno vylila. Tady máš těch 50 korun,
které jsi chtěl.
"Malý chlapec se posadil a usmál.
"Ach, mami, moc děkuju," zajásal.
Pak sáhl pod polštář a vytáhl pár zmuchlaných bankovek. Žena viděla, že už
nějaké peníze má a pocítila,jak se jí znovu zmocňuje hněv.
Chlapec spočítal všechny své peníze a pak pohlédl na matku.
"Proč chceš víc peněz, když už nějaké máš?",zabručela matka.
"Protože jsem neměl dost, ale teď už mám," odpověděl chlapec.
"Mami, teď mám 100 korun. Můžu si koupit hodinu tvého času? Prosím, přijď zítra dřív. Mohli bysme spolu večeřet."
Žena byla zdrcena. Objala svého malého syna a prosila ho za odpuštění.
