Kdo je vlastně Dara?

Napadne Vás někdy,když si přečtete nějaký článek,kdo je vlastně autor?Mě tedy ano!Proto Vás chci mou  současnou 'formou' článků semnou tak trochu seznámit :)) .Samozřejmě nikomu mé články nevnucuji,každý má volbu: číst-nečíst :)!!

Jak jsem si tak nedávno při mé volné chvilce pročítala postupně všechny mé články,  tak mi to v jednu chvíli připadalo, jako když jsem dříve psávala dlouhé dopisy :)) mým rodinným příslušníkům. Články plné mých aktuálních emocí. To mě na tom začalo bavit asi nejvíc, ta otevřenost a upřímnost. Dokonce to momentálně vnímám jako takový provázek mezi mnou a vámi- námi. Než se úplně rozepíšu na různé témata, tak tím nabízím možnost mě tzv. :lépe poznat. Mé vnímání okolí,pocity, názory apod. Dnešní můj článek vznikl v mé  ''školní''  lavici, v které teď trávím většinu mého času, když probíhá rekvalifikační kurz PSS (pracovníka v sociálních službách),kterého se ráda,doprovolně a s obrovským zájmem účastním. Od posledního víkendu se stalo mnoho okamžiků, poznala jsem mnoho nových a opravdu zajimavých lidí, tělem mi proběhlo spoustu pocitů,emocí o kterých bych se mohla rozepsat :). Upřimně ani nevím k čemu se nakonec dostanu v tomto článku, ale tak jako vždy spoléhám na mou aktuální fantazii a pocity. Pomalu,ale jistě nám začíná jaro. Jak prožíváte příchod jara vy? Pokud se tedy vydaří,tak jak má,ale to většinou dříve či později nastane určitě :). Já příchody jara miluju, tu jarní vůni ve vzduchu, častěji se objevující úsměv na mé tváři a občas při chůzi se tam najde i ten malý náznak taneční kreace a to hlavní, s čím všechno to, co jsem teď vyjmenovala, velice úzce souvisí a bez čeho by to tak 'snadně' nešlo je - čím dál častějí přítomnost sluníčka a s tím ten - nášup energie. Určitě všichni znáte stav, kdy vás ráno vzbudí budík, vy otevřete oči, podíváte se ven a venku je zamračeno a vy se nemůžete vykopat z postele- chce to obrovské nasazení,že? :)),nakonec stejně vstanout musíte, ale s tím sluníčkem je to přece jen mnohem snadnější, že?? :)... tedy alespoň pro mě :)! Vrátím se teď na chvíli zpátky ke kurzu,který zrovna navštěvuji. Jsem tam druhá nejmladší žena, jinak tam jsou ženy mnohem zkušenější životem,než-li jsem já :):). Miluju naše přestávky nebo okamžiky v hodinách kdy se rozpoutá debata o všem možném. Baví mě ty rozdíly, ty rozdílné úhly pohledů na život, na přítomnost a na budoucnost. Na naše rozdílné priority. Nedávno jsme tak s holkama zase seděli o jedné z přestávek venku, v altánku a mimo učebních témat jsme se pustily do témata, co jsme v životě každá chtěla, nebo chce vyzkoušet a jak to dopadlo. Bylo toho mnooho,ale líbilo se mi, jak se většina zarazila, když jsem vyřkla,že jsem si chtěla vyzkoušet seskok padákem, Nepodivovaly se nad tím,že si přeju toto, ale proč mluvím v minulém čase..,,proč chtěla''?! Odpověď je jednoduchá- nejde ani tak o strach z toho adrenalinového zážitku :)..naopak, ale o pocit zodpovědnosti, který se u mě mnoho násobně navýšil, když se mi narodil syn. Už nejsem ta nezávislá,svobodná kočena, která je zodpovědná jen sama za sebe. Už nejsem sama. Ať se mi to líbí,nebo ne..nastoupila až na to první místo zodpovědnost a s ní související i strach tam, kde byla dříve chuť riskovat :).Jak se říká :,, Všechno příjde v ten správný okamžik''. Asi by nebylo ONO, kdybych se dnes chovala,jako předtím,nezměnilo se mé chování,postoj a energie, kterou jsem se do některých věcí ''nebála'' dát. Jasně, že tím vším nechci říct,že se z matek mají stát domáci puťky a srágory----- bože chraň!!!;) .Rebelky zůstanou rebelkami ;) ale chtěla jsem tím  říct,že  jsem dostala rozum a  možná bylo i na čase :). Ale člověk nikdy neví,co mu život přinese. Pokud jste semnou zůstali až do konce tohoto článků, tak mě to velice těší. Cením si každého z Vás, který si ve svém čase najde chvíli, kterou tráví zas a znova semnou - u mých článků.

Mějte krásný večer a pořádně si následující slunečné a 'zábavné' svátky užíjte...hlavně tedy muži :))))). A MY ženy....držme se !!!! :)))) 

Dara