Stali jsme se postupně otrlí a nevnímaví ke kopřivám, alkoholismu a tuposti. Vyšší cíle tehdejší společnosti nám byly ukradené, ale snaha přežít bez úhony, nás vháněla do náruče železné rakve
Hromady informací, určené ke vstřebání, týkající se cvičebního tanku , schovaného v motolské garáži. přesahovaly 42 tun jeho mrtvé váhy. Řada zkušeností s velitelskými kádry nás přesvědčila, že jim alkohol nevymazal schopnost vtipkovat, ovšem podle vzoru, „Vojně neutečete ani slepí“ Máme pro vás připraveny bílé samopaly!“
„Klín závěru tankového děla má 12 kg. Dělo plníme nábojnicí pomocí uzavřené pěsti. Po naplnění závěr pěst odstrčí! Děláte li to jinak, přijdete o prsty. Znám čtyři takové případy, kdy nabíječ neposlouchal moje varování“ Plukovník nám při tom ukázal zbylé čtyři prsty na levé ruce. Náš tlumený smích záhy umlkl, protože smát se velitelovu vtipu se nenosilo. „Já jsem ovšem o prst přišel při řezání dříví, soudruzi“
„Tudy lítají včelky“. řekl plukovník Urban při strkání antény do tenké, asi 30 cm dlouhé díry v pancíři u řidiče. Chvíli jsme nechápali. Došlo nám, že myslel kulky přídavného kulometu ovládaného řidičem. Obrazotvornost nám pracovala na plné obrátky. „To znamená, že chce li řidič někoho zastřelit spotřebuje tak asi pět litrů nafty při míření?“ bezelstně se zeptal za nás všechny budoucí skaut, student Havlůj. „Moc přemýšlíte studente, vaším cílem bude ničit živou hmotu.“, opáčil plukovník. („Živá hmota? Připadám si jako blbec.“ dodal po straně Vláďa ) Plukovník se usmál a dodal: „Tankistická přilba vám bude slušet!“
Učili jsme se velet při střelbě!
Orientační bod prvý, blíže dva sta, nablít protipancéřovým, krátká zasrávka, Pal! (puberťáci!) (Myšleno dvě stě úhlových dílců. Dva sta pro odlišení od pěti set. Zkuste si říci dvě stě a pět set v rachotu motorů!)
Vojenská mluva dotažená do dokonalosti nás uchvátila natolik, že přešla do našeho newspeaku.
Např. Dlužíš mi dva sta soudruhu vojíne!. Zbraně-jistota! Hospody označené jako orientační body.
1)Na Rychtě 2)Pod schůdky 3) Na Bojišti atd.
Stupnice prdů zahrnovala průbojný i tříštivý. Doufám, že neprozrazuji nějaké vojenské tajemství.
Učili jsme se i pořadí ničení cílů:
První cíl: Zbraně hromadného ničení, (Vyvinuli jsme, soudruzi, ruční atomový granát, který zničí vše v okruhu jednoho kilometru. Každý voják vyfasuje dva)
Druhý cíl: Zpravodajské prostředky, Radary, spojová zařízení, Velitelství. (Neříkejte mi náčelníku! Nejsem žádnej Vinetů)
Třetí cíl: Protitankové prostředky pěchoty
Čtvrtý cíl: Likvidace vojenské katedry (Jen kontrola jestli jste dočetli až sem :-)
Bitva mezi snahou studentů naučit se, přes hrozbu vyhazovu, co nejméně a pokusy velitelského štábu vojenské katedry, nasoukat do nás alespoň minimum vojenských požadavků, se setkaly u závěrečných zkoušek.
Po dvou letech každotýdenní buzerace přišel slavný den, kdy jsme měli prokázat schopnost velet tankovému družstvu. Obavy z neúspěchu nás nijak nemotivovaly k vyšší píli. Proč? Prozradím.
Čekaly nás testy plné rafinovaných otázek. Po prvním pokusu na cvičných testech jsme se už smiřovali s vyhazovem a dvouletou vojnou. Vyhodnocení se provádělo mechanicky podle šifrovacího přístroje. Vrcholem techniky byla tehdy jakási Vyčislitelnaya mashina dlya examenov. Připomínalo to plochou mechanickou kasu. Když vydělíte šifrovací přístroj Enigmu tak desetkrát, získáte představu o složitosti tohoto přístroje. Na štěstí jsme se s tímto zařízením mohli setkat již při nácviku. Tady soudruzi udělali chybu. Dalo se to snadno odklopit a jediný pohled průměrného tělocvikáře stačil na pochopení principu, i na způsob, jak přelstít Krakena.
Přestavitelné kolečko s dvaceti písmeny a,b,c,d v nahodilém, ale pevném pořadí se dalo nastavit v libovolné pozici počátku. Stačilo si opsat a naučit pořadí písmen a potom už jen poznat z několika tutových otázek, od kterého místa kolečko naděluje písmena k odpovědím na cyklostylovaném testu.
Průzkumem jsme zjistili, že se vyskytují celkem čtyři kolečka s různou sekvencí.
Bojové úkoly byly stanoveny.
1) Naučit se 4x 20 posloupností písmen a,b,c,d
2) Při zkoušce zjistit, které ze čtyř druhů koleček obsahuje přidělený přístroj.
Když jde o to, něco si zjednodušit, žádná překážka není dost těžká. Nenašel se žádný moralista, který by odmítl nabízené „ulehčení“. Zpravodajské postupy při tomto podvodu dosahovaly kvalit MI6 CIC, CIA a KGB dohromady. Od označování přístrojů, předávání šifer a zpravodajství i matení nepřítele. Dvě kola přípravných pokusných testů neměla napovědět velitelům, že jsme šifru prolomili. Náhodně jsme chybovali, inzultovali studenta Jadvidžáka co nepochopil že právě on by měl mít maximálně 50% správných odpovědí a obávali se prozrazení.
Ostrá bitva nad testy proběhla skvěle. Maximálně 2-3 špatné odpovědi. Jen pár studentů mělo všechny odpovědi špatné. (proč asi?) Major Jandera kroutil hlavou. Zrovna vzorní studenti Prunner, Věchet a Taibr? Dostali možnost opravy. Student Boháček se svými 100% správných odpovědí později stejně neprošel. Tak nevím. Zdá se, že na testech to asi neviselo. Dokonce se domnívám (ale jen trošku), že o našem tajemství velení vědělo a o úspěch stálo víc než my.
Už se těším, až na nepřítele vystřílím sekvenci aadccbacbabbdbccadba, nebo babacdccadaddcacbubu
http://danielrehak.blog.idnes.cz/c/46227/Zaverecne-soustredeni-vojenske-katedry.html
