Poprvé jsem ho potkal ještě jako kluk v dětském pokoji. Ne a ne usnout a najednou se světlo od pouliční lampy kombinované se stínem lustru se nad skříní spojilo v obživlého mužíčka a ten mi nasekal rákoskou. Pak už nevím. Usnul jsem.
ufoblog.blog.cz/rubriky/ufo
Další setkání bylo ve škole. Byla to učitelka ruštiny Paša Zvěřina . Určitě byla z Marsu. Pořád s sebou nosila tenisovou pálku a říkala. Já ti dám ránu až Ti poteče červená ščava. Tenkrát to schytal spolužák Anděl, mimochodem největší rošťák. Podle mě byl taky ufon.
Na příští setkání jsem čekal dlouho. To už jsem byl zaměstnaný. Těch mimozemšťanů v práci bylo několik. Určitě nebyla náhoda, že byli všichni původem z Budyně nad Ohří. Všichni byli takovým roztomilým způsobem hloubaví a zároveň krkaví.Něco jako kombinace dětinskosti a shánčivosti. Byl jsem se tam podívat. Zůstal tam po přistání UFO úplně zaniklý židovský hřbitov, teď v něm jsou zahrádky těch návštěvníků. Podle všech indicií museli přiletět těsně kolem roku 1948 a nenápadně se vmísit mezi obyvatele a potom infiltrovat k nám. Je to třetí sorta tzv. českých ufonů.
Kolegyně která mně na tyto spolupracovníky upozornila na ně má větší štěstí.
Měla v záloze několik příběhů.
Spustila její typickou vyprávěnku typu „Jedna paní povídala. Bylo to v roce 1984.
Představte si, že přes Labské údolí mezi Ústím a Litoměřicemi letělo v noci UFO! Známý kolegy mého manžela, večer vyšel před barák, noc jako v pr… a najednou shora nějaký kužel osvítil krajinu a zase zhasnul. Po chvíli se to opakovalo o kousek dál, a jeho mamince, kterou si zavolal jako svědka, když viděla to temné těleso, bezhlučně se pohybující po nebi, se zježily všechny vlasy na hlavě a s hrůzou v očích utekla do baráku, kde se zavřela na petlici.
Tahle paní vypravěčka považuje přítomnost UFO za normální , protože má chalupu nedaleko od místa pozorování a při naší návštěvě je označila za milé a nekonfliktní sousedy, kteří se nechají i nafilmovat a zase klidně odlétají. Pravda jejich talíře se s tělesem z vyprávěnky nedají srovnávat. Ale jako důkaz jí i nám to stačí.
Pro příběh s nočním tělesem je přece racionální vysvětlení, vím že to byli ufoni. Ale ti východní, kteří jsou teď trochu v defenzivě, proti těm pruhatým s hvězdami.
V tom roce si na svou galaktickou základnu v teplickém Červeném hrádku převáželi rakety pomocí vzducholodí, o nichž se tolik psalo v časopise Věda technika mládeži, než na ně, jako na vojenské zařízení, bylo uvaleno informační embargo.
Ten utajený konflikt mezi východními a západními ufony teď vyvrcholil snahou těch západních, co se rafinovaně vydávají za Američany, vybudovat sledovací zařízení proti těm východním. Několik českých ufonů, kteří už se infiltrovali až do české vlády, teď pozapomnělo na jeden ze svých původních ušlechtilých vědeckých cílů z Budyně, kterým bylo hloubavé pozorování, ve prospěch druhého cíle - shromažďování majetku. Za tučnou provizi si na zadním dvorečku, daleko od Budyně nechají postavit bílý balón, který bude mírumilovně navádět protiraketové střely, proti raketám východních ufonů.
Kdyby se něco šustlo, třeba třetí světová válka, pojedu do Budyně. Pod svícnem je největší tma, třeba na tom zaniklém židovském hřbitově, Tam bude bezpečno, tam mě nikdo hledat nebude.
