Taky mám bráchu

Rozdíl dvou let je v mladším věku propastný. Jako druhorozený jsem si užíval ochrany rodičů, jako ten menší a bezbranný. Že se to dalo zneužít a že jsem to dělal často, bylo příčinou, že mně bratr nesnášel. Prali jsme se často a bratrovu převahu jsem musel překonávat lstí.

Mělo to i nevýhody. Byl jsem stále příliš mladý na delší noční pobyt na diskotéce, samostatné řízení auta, a podobně. Co mně nejvíc žralo, bylo to, že jsem po starším bráchovi dědil jeho svršky, vždycky poté, co zrovna vyšly z módy.

Nedávno mi v e-mailu připomněl malou epizodku

„Měli jsme vojenskou vzduchovku od táty z práce a já musel jednou zase jako starší brácha něco udělat, o čemž jsem si myslel, že je načase, aby jsi se taky zapojil do pracovního procesu a ty jsi se mi ďábelsky vysmál a hrál jsi zase malého neschopného brášku. Tak jsem ji naládoval staniolovými kuličkami a honil jsem tě po pokoji jako divou zvěř :)) a za to jsem dostal od mámy mazec……“

Jo už si vzpomínám, na ty malé staniolové kuličky co tak štípaly, když jsi se trefil. Vrátil jsem ti to. Otevřel jsem příborník a nože lítaly. Ještě že byly jídelní.

Ale musím se ho zastat. Když mně ohrožoval někdo jiný, tak mně jako správný starší bratr chránil a zasáhl.

„…a to s tou marmeládou z obchodu dole pod námi? To se mi podařilo  jednou konečně mámu přemluvit, že jsi dost starej na to, konečně jít nakoupit a ty jsi přišel s brekem, že ti v krámě spadla marmeláda  a tak jsi posunul zapojeni se do pracovního procesu o další rok. A já měl důvod tě zase "nenávidět ".“

Tak to jsi byl ty brácha, co mně do toho navez? Ty hajzle!…...  :)

Nebylo to záměrné, ale ty tři shozené džemy mi napověděly, jak na to, když se mi něco nechtělo dělat. Bylo třeba to hned napoprvé zkazit.

Jednou jsi mně chtěl zase k něčemu donutit a vyndal jsi z fóliovníku na balkóně nejlepší kaktus z mé sbírky, že ho hodíš dolů na dvůr. Tenkrát jsem pochopil, že jediné co mi nemůžeš vzít a zničit je to co budu mít ve své hlavě. Zbavil jsi mně závislosti na sbírání nálepek, odznaků a já nevím čeho ještě. Vzal jsi mi touhu něco sbírat. Když lpíte na něčem, co vám může někdo vzít, tak s vámi může manipulovat. Díky brácho.

„A tak to šlo dál a dál, až jsem tě jednou vzal do Srdíčka a tam jsme to konečně zapili jako chlapi a já zakopal válečnou sekeru:))“

No jo on měl vždycky větší štěstí na kamarády z mokré čtvrti. Už mi bylo osmnáct a bylo to po nějaké brigádě. Cítil jsem to jako poctu. Pila se tam  kulatina alias šavle-meče (rum s griotkou) Tenkrát jsem se poprvé pořádně opil.

Autor: Daniel Řehák | pátek 4.2.2011 13:36 | karma článku: 10,70 | přečteno: 883x
  • Další články autora

Daniel Řehák

Spor o žlutou hvězdu

13.9.2021 v 14:27 | Karma: 11,10

Daniel Řehák

EU za každou cenu

7.9.2018 v 11:30 | Karma: 32,18

Daniel Řehák

Osmašedesátý

21.8.2018 v 0:00 | Karma: 13,49

Daniel Řehák

Nevěřím.

14.4.2018 v 14:31 | Karma: 40,90