Uznání Kosova strhává lavinu událostí. Slabost a neochota nepřipravené Evropské unie sjednotit se, je příčinou konfrontace mezi hráči budoucí tragedie. V pozadí je připraven konflikt o nové dělení Eurasie na úrovni kontinentálních mocností.
Libreto:
Zatím ještě se uprostřed Evropy plácáme po ramenou jak jsme civilizovaní. Těšíme se z příslušnosti k velkému společenství. Budujeme konzumní chrámy. V národních státech se mezi těmi, co se o svou moc nechtějí dělit, zvedá odpor k byrokratickému centru. Nedořešené problémy unie se při mezinárodních konfliktech vyostřují.
Albánie vyhlašuje Kosovo jako svou další provincii a vytváří s arabskými státy islámskou alianci. Evropa zvažuje anexi Albánie.
Evropská Unie posiluje vojenskou přítomnost v Gruzii a společně neuznávají platnost vyhlášení separatistických republik, obsazují Adžárii a Jižní Osetii. Hromadí vojska na hranici s Abcházií. Arménie se prohlašuje za přidružený stát Společenství „nezávislých“ států a definitivně anektuje Náhorní Karabach a vyhlašuje nároky na území velké Arménie včetně území Iránu a Turecka.
Turecko čelí vyhlášení nezávislosti Kurdské lidové republiky islamizací a vystoupením z NATO. Masivními útoky na bývalou iráckou provincii s kurdským obyvatelstvem a posilováním ozbrojené přítomnosti na hranici Arménie se dostává do konfliktu s Ruskem a intenzivně jedná s Čínou o vzájemné vojenské pomoci.
Čína se přidává s vyhlášením nároků na Mongolsko a část Sibiře. USA podpoří nároky Kurdů a jsou vtaženy do konfliktu. Arabské státy vytváří s Tureckem alianci a přes řeckou Makedonii a FYROM vstupují do Albánie, která požádala o pomoc islámské státy.
Příprava celosvětového konfliktu je v plném proudu. Po jeho rychlém ukončení bude Čína dvakrát větší, hlavně na úkor Ruska, Islám se rozšíří na celý Balkán a jih Itálie. Gruzie a Arménie je obsazena Iránem a Ázerbajdžánem. Evropská unie vyjde z konfliktu jako centralizovaná mocnost bez Švédska pobaltských republik, které budou obsazeny Ruskem, O Balkán včetně Řecka a části Itálie se Rusko rozdělí s Tureckem.
Velká Británie vystoupila z EU a stala se jedním ze států USA. USA zcela rezignuje na výboje mimo americký kontinent a plně se orientuje na politiku isolacionismu s nároky na Mexiko.
Svět tvoří 8 kontinentálních mocností a chystají se po zrušení Londýnské na olympiádu do Prahy. Není většího Boehma, než je náš primátor, premiér, president a vůdce EU Pavel Bém
Hlavní aktéři:
Evropská unie.
Neschopná rychlé a účinné vojenské akce, i jednoznačného stanoviska. Pro národní vlády zajímavá jen ekonomicky. Pro prezidenty a vůdce národních států nebezpečím pro možnost ztráty výlučnosti. Neochotná vytvořit silnou vládu a armádu
Rusko
Sjednocené politicky a vojensky, akceschopnější. Bohaté na surovinové a lidské zdroje. Ublížené rozpadem impéria a naštvané z uznání Kosova chce urvat se ze slabosti Evropy co nejvíce. Zabezpečuje své hranice a v bývalých satelitech rozdává sovětské pasy a chystá se zajistit svým „občanům“ bezpečnost.
Čína
Velká neznámá. Přidá se k Rusku, nebo k islámským státům? Cítí se dostatečně vojensky i hospodářsky silná, aby mohla vznést územní nároky na okolní státy.
Albánie
Stát, který rezignoval na kontrolu území státními organizacemi. Kde 95% osobních aut jsou Mercedesy a kdekdo má nový dům, přesto, že byl vytunelován pyramidovými hrami. Islám používá jako záminku pro zajištění svého etnika v okolních státech. Žije z drog a prodeje zbraní
Gruzie
Jako trhací kalendář připravena na budoucnost v područí jiné mocnosti.
Turecko
Země kterou EU odmítá tak dlouho, že skončí ve spárech světového Islámu
Irán
Najde spojence v části opuštěného Iráku a s Tureckem se spojí proti Kurdům a Arménům
No a další detaily si můžete domýšlet sami. Nějak mi to už nebaví.
